Jan Barta Vojtěch Boháč Miroslav Cák Jaroslav Cerman Boris Cvek Jakub Čech Václav Dejčmar Lenka Deverová Marek Dolejš Petr Doubravský Václav Drozd Adéla Gálová Jiří…
6. dubna 2020 | Magdaléna Michlová

Babišův útok na neziskovky vypovídá o lenosti a neinformovanosti

V uplynulém týdnu rozvířilo elektronické vody vyjádření Andreje Babiše, v němž ,,postrádá pomoc z neziskového sektoru“. Od neziskovek by uvítal konkrétní návrhy, co by měla vláda dělat. Kromě suplování role vlády by ale od organizací s vlastní náplní práce ocenil také výpomoc s technikáliemi, které aktuální krize přinesla. Neziskovky by tak, samozřejmě ale až poté, co vykáží vlastní činnost a napoví vládě, co má dělat, měly pomáhat třeba s dezinfekcí veřejných prostor. ,,I tak lze vyjádřit humánní a solidární postoj k životu,“ shrnul premiér.

Hořkosladkou pachuť na jazyku ponechává fakt, že se neziskovky skutečně rozhodly svůj ,,humánní a solidární postoj k životu“ tímto způsobem manifestovat mnohem dříve, než na ně premiér apeloval. Se zavřením škol začala řada organizací spřádat plány, jak pomoci dětem a rodinám, kterých se distanční výuka nejvíce dotkne, a s prvním dnem nouzového stavu se řada kanceláří proměnila v šicí dílny a chemické laboratoře, podobně jako naše ostravská, obecně prospěšná společnost Vzájemné soužití. Jako bychom to o.p.s. ( obecně prospěšná společnost) za názvem nechápali jen jako právní formu, ale jako jasné povolání k tomu, co za každou cenu dělat.

Vzájemné soužití působí na Ostravsku od ničivých povodní z roku 1997, které tehdy řadu čtvrtí vyřadily na dlouhá léta dopředu. Z dříve živých oblastí se staly vyloučené lokality s mizivou občanskou vybaveností a jen nepatrným zájmem veřejnosti. V úplných začátcích se organizace soustředila na zmírňování napětí mezi romskou a neromskou částí komunity. Mnoho let uběhlo, mnoho aktivit přibylo, solidarita v lokalitách vyrostla doslova jako z vody a komunita nyní produkuje budoucí lídry a lídryně. Původně hrstka aktivistů a aktivistek se za léta praxe transformovala v profesionální organizaci o několika desítkách zaměstnanců a zaměstnankyň s různou náplní práce, od sociálně-právního poradenství, po ochranu dětí z pověření SPOD. Navzdory své současné profesionální podobě si ale celý tým dává pozor na to, aby neusnul na vavřínech a tak humanitární pomoc občas vystřídá průvod s maskami, megafonem a transparenty ulicemi ostravských vyloučených lokalit anebo třeba celorepubliková konference na téma inkluzivního vzdělávání s cílem formulovat návrhy ministerstvu a odborné veřejnosti. Tu jsme ve spolupráci s Kanadským velvyslanectvím stihli uspořádat těsně před vyhlášením nouzového stavu. Že by příklad konkrétních návrhů, ke kterým se dle premiéra neziskovky tak zdráhají dopracovat?

Babišův verbální útok na neziskovky ale není osamělým ostrovem, ale součástí několika podobných útoků z poslední doby. Minulý týden jsem seděla s kolegyní u kávy v kuchyňce neformálního předškolního klubu pro děti z vyloučených lokalit. Původně 2+1 byt v jednom z místních domů předělaný na herničku a vzdělávací prostor pro ty nejmenší z komunity bývá obvykle plný dětského smíchu a šišlání. Poslední tři týdny je v něm ale slyšet jen rytmické cvakání strojové jehly, jak se kolegyně snaží přispět svou troškou do mlýna solidarity, a škrtání propiskou o papír s plány na další měsíce, jak musí pracovnice klubu vykazovat činnost přímo související se vzděláváním předškolních dětí. Po delší odmlce otevírá kolegyně Renáta téma aktuálního návrhu Vojtěcha Filipa na snížení podpory neziskovkám: ,,A to jste četli, toho Filipa? Já jsem mu k tomu napsala, co si o tom myslím. Že jsme tady přes 20 let a pomáháme lidem úplně se vším. Navíc ve vyloučených lokalitách, které vytvořil sám stát,“ shrnuje své rozhořčení Renáta, obyvatelka lokality, která ve Vzájemném soužití pracuje už přes dvacet let a ani na chvíli neztratila víru v prospěšnost toho, co pro komunitu a v komunitě dělá, v dobách klidnějších i v dobách krize. Renáta navíc bravurně ilustrovala roli občanské veřejnosti: nelíbí se mi, co veřejně propaguješ  a tak ti napíšu, co si o tom myslím a jak fungují příklady z praxe. Což je ostatně i přesně to, co Andrej Babiš ve svém vyjádření požadoval, ale pravděpodobně byl jen líný podobné komentáře anebo třeba tiskové zprávy jednotlivých neziskovek číst.

Autorka pracuje pro ostravskou obecně prospěšnou společnost Vzájemné soužití.