Čas přestat rozdávat
Ekonomika postižená koronavirem je na kapačkách, štědře sanovaná vládou. To bylo v pořádku první měsíce krize, dlouhodobě je to ale neudržitelné. Krize může trvat dlouhou dobu, některá odvětví se možná na původní stav nedostanou roky, např. cestovní ruch. Držet je uměle nad vodou z peněz daňových poplatníků je nejen velmi nehospodárné, přináší to také značná korupční rizika. Pojďme proto s rozdáváním skončit. Ekonomice se přece dá pomáhat i jinak, než sypáním peněz, podle na koleni šitých pravidel.
Vláda firmám posílá štědré dotace - v Rekonstrukci státu jsme spočítali, že dosud přislíbená podpora nás bude stát 195 mld. Kč. Krom toho se vláda zaručí za dalších 665 mld. úvěrů (pokud se třeba jen desetina nesplatí, znamená to dalších 66 mld. výdajů). U naprosté většiny těchto podpor vidíme, že vláda nepostupuje příliš transparentně. A to v našem hodnocení vidíme jen špičku ledovce, studujeme zdůvodnění a formální podmínky programů. Největší rizika přitom jsou v praktickém provedení. Když se podle neozkoušených pravidel rozdávají stovky miliard, zůstane za nehty možná podstatně více, než jen troška.
Kam jinam s penězi?
Z aktuální debaty o navyšování deficitu je navíc patrné, že účet není konečný. Vláda bez jasného vymezení požaduje po sněmovně další desítky miliard. Mají jít do dalších dotací?
Proinvestovat se z krize je rozumné. Prorozdávat nikoliv. Vláda má navyšovat investice, pomoci obcím a krajům, aby dělaly totéž (místo aby jim peníze brala). V Datlabu spolu s kolegy z Fakulty sociální věd UK pracujeme na propočtech tzv. fiskálních multiplikátorů. Ty ukazují, že například stavební zakázky malým a středním firmám výborně absorbují nezaměstnanost. Zejména pak pracovníky se středním odborným vzděláním, na které zatím krize dopadá nejvíce. Stát navíc svým dodavatelům může uložit včasnou platbu faktur, čímž omezí bankroty způsobené druhotnou platební neschopností.
Výhodou veřejných zakázek, stejně jako dotačních titulů EU, jsou nastavené a vyzkoušené kontrolní mechanismy. I když jsem ten poslední, kdo by je označil za ideální - pořád dávají ujištění, že se většina peněz vynaloží relativně rozumně a hospodárně. Můžeme totéž říct o vládních dotacích?
P.S. O tom, jak může stát a samosprávy efektivně a transparentně investovat si příští týden v DOXu budeme povídat s panem starostou Michalem Šmardou a novinářkou Janou Klímovou. Jste zváni - DATA vs. STÁT - středa 1. července od 18:00 hod.
Autor je ekonom.