17. prosince 2013
|

Další pochybnosti kolem státních IT zakázek

Obecně prospěšná organizace Acta non verba nedávno ve spolupráci s Nadačním fondem proti korupci (NFPK) zmapovala ceny nákupů počítačů a jejich programů ve státní správě a odhalila rekordní plýtvání. Nyní obě nevládní organizace upozorňují na další nové podezřelé okolnosti při nákupu programu Centrální registr administrativních budov, který si pořizuje Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Software sice dodává IBM, ale úřad za něj platí prostřednictvím Státní tiskárny cenin. Jde o stovky milionů.

Obecně prospěšná společnost Acta non verba se v květnu tohoto roku dotázala Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), kolik v minulých letech utratil za počítače a počítačové programy. ÚZSVM požadoval za poskytnutí těchto informací 60 tisíc korun. Tuto částku společnost Acta Non Verba musela – a díky NFPK i mohla – zaplatit, aby se tak dostala k požadovaným informacím. Obě organizace již tehdy považovaly uvedenou částku za přemrštěnou a viděly v ní snahu ÚZSVM zakrýt podrobnosti nákupu předraženého programu s názvem Centrální registr administrativních budov (CRAB). Nyní se jejich podezření ještě prohloubilo. Zjistily totiž, že CRAB nebude stát „jen“ čtvrt miliardy, ale nejspíš skoro třikrát tolik.

Historie projektu CRAB začíná rokem 2008, kdy byl schválen projektový záměr na zavedení centralizované evidence nemovitého majetku státu. Projekt si měl podle důvodové zprávy z března tohoto roku vyžádat téměř 225 milionů korun. Do konce roku 2012 ÚZSVM utratil za CRAB nejméně 132 milionů korun. Na sklonku roku 2012 však Státní tiskárna cenin (STC) uzavřela pro ÚZSVM smlouvu s IBM na dodávku „systémové integrace a aplikační podpory provozu ISMS CRAB“ ve výši 259 milionů korun. A 11. 9. 2013 následovalo uzavření dodatku číslo 2 této smlouvy. Tam už se STC zavazuje zaplatit IBM za CRAB do roku 2019 celkem 503 milionů korun. CRAB tedy bude stát celkem 635 milionů korun. To je podle obou neziskovek opravdu hodně. Podobný program by měl stát v řádech maximálně několika desítek milionů.

Ing. Vojtěch Razima, ředitel Acta non verba, dodává: „Tuto zakázku dostala z ruky IBM. Prý proto, že IBM vlastní práva ke CRABu. Další nanejvýš podezřelou okolností je skutečnost, že software neobjednává ÚZSVM, který ho má v gesci, ale Státní tiskárna cenin. Nerozumíme tomu. ÚZSVM by to měl vysvětlit, stejně jako rekordní cenu za celkem běžný software. Již v říjnu jsme podali trestní oznámení na tři instituce státní správy, které rekordně plýtvají při zadávání IT zakázek. ÚZSVM se svým CRABem byl mezi nimi. Nyní bychom rádi konkrétním policistům sdělili naše nová zjištění, ale policie bohužel zatím nebyla schopna vyřešit ani místní příslušnost vyšetřování. Mimochodem za téměř tři čtvrtě miliardy, které má CRAB stát, se dá například postavit administrativní budova pro přibližně dva tisíce úředníků o ploše 15 až 20 tisíc metrů čtverečních. Asi taková, jaká se nyní staví poblíž kulaťáku na Evropské v Praze.“

Ing. Petr Soukenka, ředitel Nadačního fondu proti korupci, pokračuje: „Ředitel STC pan Bulíček argumentuje tím, že STC je standardní podnikatelský subjekt, který se chová dle tržních pravidel. Pravda je ovšem poněkud jiná. STC není standardní podnikatelský subjekt. STC je státní podnik, který je téměř ze 100 % odkázán na příjem od jednoho zákazníka, kterým je zjednodušeně řečeno stát. Vzájemná závislost státu na STC a STC na státu zásadním způsobem zesílila poté, co STC začala v roce 2010 budovat Národní datové centrum. Od roku 2012 se na IT službách STC stávají závislé i další ústřední orgány (např. MPSV ČR, MF ČR atd.). Velmi obtížně si tedy lze představit situaci, že kdyby se STC dostala do ekonomických potíží (analogie s Dopravním podnikem hl. města Prahy), tak ji stát nechá bez mrknutí oka lidově řečeno padnout. Jsem si zcela jist, že by se v takovém případě pouze upravily směrem k vyšším cenám ceníky pro klienta, tedy stát, a pokračovalo by se dál. Všichni dobře víme, že jedním z nejvýnosnějších oborů pro rozkradače veřejných prostředků je právě oblast informačních technologií – extrémně složitá, ale zároveň životně důležitá problematika. Proto je potřeba být i v případě STC a nákladů na investice do zmíněných technologií více než obezřetný, obzvláště poté, co médii proběhla informace o úzkém vztahu pana Bulíčka s nyní již obviněným Janem Janků ze společnosti Neograph.

Ing. Vojtěch Razima, ředitel společnosti Acta non verba, o.p.s.
mobil: 602 547 235
e-mail: vojtech.razima@kverulnat.org

Ing. Petr Soukenka, ředitel NFPK

mobil: 734 315 352

e-mail: petr.soukenka@nfpk.cz

 

Podobné články

25. února 2011

Korupce a její dopad na ekonomiku této země

Velmi diskutovaným tématem poslední doby u nás je korupce státní správy. Pozice České republiky ve světovém měřítku je objektivně špatná a poslední roky se spíše zhoršuje.

18. února 2011

Rejstříkový soud odmítl registraci

Rejstříkový soud v Praze překvapivě odmítl zaregistrovat nově vznikající Nadační fond proti korupci s odůvodněním, že nejde o veřejně prospěšnou činnost. Rozhodnutí rejstříkového soudu je naprosto neuvěřitelné.

1. března 2011

Protestujeme proti rozhodnutí soudu!

Zakladatelé Nadačního fondu se rozhodli bojovat s rozhodnutím soudu v Praze, který jim zamítl návrh na zápis fondu do rejstříku.

23. března 2011

Tisková konference NFPK

Za účasti velvyslance USA v ČR pana Normana Eisena se uskutečnila tisková konference, na které byl detailně představen program NFPK.

8. března 2011

Rádio Česko: Rozhovor o korupci

Musíme se zbavit mindráku z totality. Ten, kdo oznámí korupci, je hrdina.

15. března 2011

Nadace konečně založena! Den zápisu je 15.3. 2011.

Překonali jsme první překážku soudu.