Dary nedary
Umíte si představit někoho, kdo upřímně, z ryze občanského zájmu - podporuje finančně politickou stranu? A pokud ano, prosím vás, kterou?
Já si umím představit jen komunisty, kteří tak, možná, pocitově - dávají peníze na náhrobek minulosti.
Jinak si normálně uvažujícího dárce představit neumím.
Podíváte li se na přehledy darovaných částek - pak penězi zahrnuta nejvíc je ODS. Je to logické? Je tak báječná? Je to ostrov "kvalitní" pravice?
Jak to, že TOP 09 není tak finančně milovaná, když v preferencích je na tom lépe? Ale i ČSSD dostává nepoměrně víc peněz, než jiné strany. Zřejmě je také kouzelná…
Anebo je to trochu jinak. "Dar" je pracovní název pro finanční transakce, kterými se naše politické strany už dávno financují samy.
Luděk dostane zakázku (cinkneme všechna výběrová řízení, co k ní vedou) - a zacvaká provizi.
Někdo zase zacáluje funkci - máš žrádlo nemotoro, tak pošli desátek.
Někdo si předplatí abonmá na příští ročník zlodějny, případně celé volební období.
Někdo platí, aby ho nevyšetřovali - radši platit, než sedět. Někdo za to, že mu do oboru naopak výběrové řízení nevyberou.
Pak jsou ještě pohotovostní platby - nákupu poslanců - něco jako beznohých fotbalistů - nejde o kvalitu, jde o počet pacek při hlasování.
Po bankách a pojišťovnách jsou politické strany další aktivní finanční instituce v zemi - jen s tím rozdílem, že podnikají v oboru na černo. No a co?
K tomu přidejme kasu s názvem ČEZ, České lesy a ještě pár dalších podniků, co vlastní buď stát, nebo komunál - a máte mapu hotovou.
A že tomu tak je - nasvědčuje, jak se černým finančníkům - jako stmelené partě, nechce schválit řádný zákon o financování politických stran. Ještě to!
Sami víte, co bez peněz pořídíte.
A to si u partají přičtěte ještě další náklady, které v soukromí možná neznáte, jako je "držhubné" (všichni kdo vědí, že se krade, musí aspoň trochu dostat… jinak dostanou žvanivou... ze závisti), mediální výdaje (novinář přítel - nebude tak agilní, peníze za nezveřejnění, atd.), loajálné - aby vám členové partaje nezdrhli do jiné strany, aby hlasovali, jak chcete..... atd.
Politika je sama o sobě služba náročná - a když přičtete ten nános místní šmeliny - je to nervák k nevydržení. Něco jako mafie - ale místo vydírání, přepadaček a střelby - všechno musí být pokud možno nenápadné, za veřejné peníze a ještě se tvářit - že jde o správu země, budování, koncepce.
Transparentnost je zcela nepřijatelná. Můžete snad hrát karty, když vám někdo čumí do ruky?
Na Slovensku zveřejňováním smluv ušetřili 30 procent z rozpočtu, podle paní Radičové. To je přesně tolik, kolik by se z banku ztratilo! Peklo!
Nezáviděníhodná rachota.
A kór kdyby to prasklo! Ježišmarjá! To se pak sypou celá stranická patra.
Ovšem s ohledem na poslední trend, kdy ze sněmovny už část poslanců ať již současných, či bývalých, plynule přechází do věznic, se lepší zítřky dají tušit.
I proto možná byla dobrá ďábelská amnestie - místa pro čerstvé vězně je dostatek. A "političtí vězni" - to je u nás velká tradice.