Dva pražské příběhy z mafiánského prostředí
Před nedávnou dobou jsem měl možnost si vyslechnout příběhy dvou pražských podnikatelů. V obou příbězích jde o typický dlouhodobě fungující model korupčení, resp. vydírání. V obou případech se „vytvoří problém“ s následnou nabídkou na vyřešení těchto problémů. Samozřejmě za nemalé peníze. Oba příběhy jsou z oblasti stavebních investic a každý končí jinak.
Příběh první s otevřeným koncem
Pan Novák se rozhodl, že bude na nejmenované Praze realizovat stavební projekt. Všichni, kdo cokoliv stavěli, dobře ví, že je nutné získat asi tisíc různých povolení, stanovisek a vyjádření. A právě jedno z takových povolení se stalo osudným našemu panu Novákovi. Když se blížila doba, kdy bylo povolení potřeba získat, navštívil pana Nováka muž, který se představil jako právník, zastupující pana Corleoneho (skutečné jméno je jménem jednoho z pražských kmotrů). Právník panu Novákovi sdělil, že ví o tom, že pan Novák bude potřebovat důležité povolení a také ví o tom, že by s tímto povolením „mohly být“ problémy. Ovšem za 1,5 mil. Kč to umí náš právník a pan Corleone zařídit tak, aby žádné problémy nebyly. Náš pan Novák se zalekl, představil si svůj stavební projekt, investované peníze a všechny možné problémy a rozhodl se, že zaplatí. Právník byl již připraven a měl s sebou již rovnou fakturu na částku 1,5 mil. Kč na právní a konzultační služby. Pan Novák fakturu převzal a peníze zaplatil. Je pravda, že povolení získal. A byl klid. Tedy to si myslel pan Novák. Po nějakém čase se objevil právník znovu a opět, že bude problém s dalším povolením, jak jinak že? Tentokráte již bude ovšem nutné (asi to byl hodně složitý problém), zaplatit částku 20 mil. Kč. To ovšem pan Novák již zaplatit odmítl a právníka vyhodil. A co bylo s povolením? Opět ho dostal. Právníka již nikdy neviděl, don Corlenone se také neozval, pouze pan Novák zbytečně utratil 1,5 mil. Kč. Právník běhá po svobodě a vydírá další podnikatele… Abychom byli ovšem korektní, musíme k příběhu dodat, že někdy jsou tito vyděrači skutečně domluveni s úředníky a problémy nejsou pouze fiktivní.
Příběh druhý se šťastným koncem
V tomto příběhu použijeme skutečné jméno člověka, který se nepodřídil zaběhaným pražským zvyklostem. Jeho jméno je Martin Pecka, majitel autosalonu Honda v Motole. Martin Pecka také chtěl stavět, resp. rozšiřovat svůj autosalon. A také potřeboval spousty povolení a stanovisek. Najednou se u něho v kanceláři začali střídat různé existence (kamarád jim říká „nosiči problémů“) s tím, že bude mít problémy a oni je umí vyřešit. Zajímavé je, že se začínalo na částce 50 mil. Kč, tedy pro tyto nosiče problémů a jejich chlebodárce. Pan Pecka se nezalekl a všechny postupně vyhazoval. Pak ovšem skutečně nastal problém a jak jinak, opět pana Pecku navštívil muž, který ovšem měl možnost skutečně problém „vyrobit“. Konečná částka byla 1,6 mil. Kč. Pan Pecka je ovšem „hravý“ a nebojácný muž, a tak se obrátil na policii. Podle slov pana Pecky policie odvedla profesionální práci, stejně tak státní zástupce. I soud byl objektivní, tudíž náš vyděrač a jeho kamarád skončili na čtyři roky v kriminále. Je pravda, že pan Pecka má i nyní občas nějaký problém, ale už za ním nikdo nechodí.
Když jsem se ptal Martina Pecky na to, proč nepostupoval jako „všichni“, řekl mi, že přece nebude živit nějaké pijavice a navíc, když „zaplatím jednou, oni si to mezi sebou řeknou a dveře se mi zde netrhnou“.
Ještě dodám, co řekl Jan Werich v jednom z rozhovorů: „Nebojujte jen proto, abyste vyhrál. Bojujte především proto, abyste se nedal“. To platilo za „komunistů“ a platí to i dnes. Každý má volbu, buď se nedat a věřit v dobrý konec, nebo se podvolit a ohýbat hřbet až do smrti. Oba příběhy hovoří o podnikatelích, ale stejně tak bychom mohli hledat mezi státními úředníky nebo zaměstnanci samospráv. Najdou se lidé, kteří neposlechnou svého náměstka nebo ředitele odboru, když je po nich chtěno, aby tzv. „ohnuli“ veřejnou zakázku pro někoho a aby přimhouřili obě oči nad tím, že v zakázce je 20 % „vata“, ale není jich mnoho. Bohužel.
