Ideologie Trautenberků
Komunisté nám vtloukali do hlavy, že bohatí lidé jsou takoví Trautenberkové z pohádek o Krakonošovi: majetek mají bůhví odkud, rozhodně ho nezískali vlastní pracovitostí a důvtipem, naopak jsou hloupí a líní, přičemž svému okolí dokážou jen škodit a zacházet nelidsky se svými podřízenými. A jsou to cizáci, Němci.
Byla to skutečně výchova k závisti a nenávisti. Ale jsem si téměř jist, že kdyby se někdo choval jako Trautenberk z oněch pohádek, budou ho lidi nenávidět i ve vyspělých západních zemích. Prolhanost toho, co nám komunisté vtloukali do hlavy, je právě v tom, že bohatý člověk nemusí být líný a nebezpečný parazit. Bohatý člověk, jak jsme chtěli doufat na začátku 90. let, je člověk, který zbohatl svými schopnostmi, takže nebudí závist, ale naopak záleží mu na poctivosti, zastává se slabých a má pochopení pro neúspěšné. Tak jako sportovec, který čestně vyhraje olympijský závod, nepohrdá svými slabšími soupeři nebo pravidly fair play a pravidly obecně.
Představte si, jak by se Češi dívali na své boháče, kdyby věděli, že zbohatli čestně, že jim nevadí vysoké daně ve jménu systémové podpory méně úspěšných a že se společensky angažují na straně práva a fair play? A bylo by, domnívám se, po „typické“ české závisti, kterou se tak ohánějí tzv. pravičáci. Neumím si představit drtivější vítězství kapitalismu v myslích běžných lidí. Tak proč se tak mnoho lidí spokojí s tím, že obviní český lid z toho, že je závistivý a nepřeje schopným lidem jejich úspěch?
V prvé řadě se zdá, že přes všechna velká slova o kapitalismu a trhu a svobodě, pro tyto lidi typická, jim na ničem z toho vůbec nesejde. Kapitalismus, trh a svoboda jsou v jejich pojetí jakýsi přírodní zákon, který rozdává majetky, a smyslem vzývání kapitalismu, trhu i svobody je zajistit, aby ty majetky zůstaly tam, kde jsou, a pokud možno rostly, ať právem nebo neprávem. V přírodě nic jako majetek samozřejmě není. Lvice nemůže říci smečce hyen, jež ji připraví o kořist, že ta kořist je její majetek. Majetek je ve skutečnosti právní konstrukt, který garantuje společnost: když někomu něco ukradnete ve společnosti, tak to na rozdíl od džungle není vaše. Tomu se říká právo a po tom lidé od nejstarších civilizací touží nejvíce. Lidé dokážou být šťastni v chudobě, ale nikoli v bezpráví. A to je podle mne ten hlavní problém naší transformace od minulého režimu k demokracii a tržnímu hospodářství.
My jsme totiž naprosto zapomněli na právo. Lidem, kteří v roce 1990 začali snít o kapitalismu jako o cestě k západní prosperitě a vyspělosti, byli naservírováni Trautenberkové, nyní už nikoli z pohádky, ale ti reální. Je jedno, odkud máte peníze, je jedno, jak se chováte, je jedno, jaké plody přinášíte pro společnost, musíte vzývat tyhle boháče, protože oni jsou kapitalismus, trh a svoboda. Oni jsou Západ. S komunistickým příběhem ale bylo v naprostém rozporu, když jsme konečně mohli jezdit do západního Německa a vidět tam právní stát, v němž bohatí jsou typicky ti, kteří si to zaslouží, dodržují zákony, platí vysoké daně (u nás ti sami lidé, kteří vzývají majetky spadlé z nebe, tvrdí, že boháči odejdou ze země, když budou muset platit vysoké daně, a v jejich mentalitě je to jistě logické, oni nemají žádný důvod vidět nějaký vztah mezi bohatstvím a společností, která ho umožnila, majetek je prostě dar vesmíru) a jde jim o společenskou kohezi. A je to vidět na celé tamní společnosti, jejíž instituce nemusí čelit obrovské ekonomické moci podivných boháčů.
To je totiž Západ. Pokud chcete vidět společnost, kde platí to, co je u nás běžně považováno za pravicové, podívejte se do Ruska. Oligarchové jako plodnice mafiánského kapitalismu vysoko nad běžnými lidmi, na kterých nikomu nezáleží. Hlavně že jsou nízké daně a policie a soudy se neobtěžují hledat právo. Budete říkat negativním pocitům lidu vůči takovým boháčům závist? Co když by jen chtěli slušnou, prosperující společnost jako na Západě?
Boris Cvek je chemik, profesně se zabývající problematikou neziskových léků. Svoje komentáře publikuje na Britských listech.
