Insolvenční štika

Od roku 1991, tedy se vznikem konkurenčního hospodářského prostoru a volného podnikání, existuje zákonná možnost jak ukončit fungování společnosti, která již nedokáže dostát svých ekonomických závazků. Tehdy byl přijat zákon č.328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání. Svět, a to nejen ekonomický, se však vyvíjí, a tak v roce 2006 byl přijat zákon č. 182/2006 Sb., zákon o úpadku a způsobech jeho řešení. Tedy tzv. insolvenční zákon.

Tento zákon stanovuje pravidla, jak postupovat v případě, že obchodní společnost má více závazků než finančních prostředků k jejich uhrazení, stručně řečeno. Nechci zde popisovat veškeré podmínky vyhlášení konkurzu, chci se věnovat jiné stránce problému.

Na Nadační fond proti korupci se během jeho existence obrátila řada podnikatelů, větších i malých, kteří popisovali různé scénáře zneužití výše uvedeného zákona č. 182/2006 Sb. Rozzlobeně či apaticky líčili, jak jim tzv. insolvenční mafie zničila rozjetou firmu a podnikatelský projekt. Jindy přinesli na stůl popis násilného převzetí společnosti konkurencí za pomoci různých praktik. Šokující příběhy podnikatelů, kterým se ze dne na den náhle změnil svět a hlavně důvěra v právní jistotu. Jak se asi cítí podnikatel, který získá stavební zakázky, uzavře smlouvu, v dobré víře koupí od jiné společnosti výrobní prostředky na splnění svého smluvního závazku. Náhle se dozví, že prodávající společnost se dostala do úpadku a insolvenční správce rozhodl zahrnout do majetkové podstaty i bagry, které on řádně koupil. Nic mu nepomůže, že má v ruce kupní smlouvu a splátkový kalendář. Rozhodnutí insolvenčního správce má za následek, že podnikatel není schopen dostát svých smluvních závazků na stavbě, nabíhají penále, on se však stále snaží přesvědčit správce majetkové podstaty o nesmyslnosti jeho rozhodnutí. Výsledek - jeho společnost se sama ocitá v úpadku, neboť není schopna uhradit vysoké penále vyplývající z uzavřené stavební smlouvy, firma končí, propouští zaměstnance a vyprodává svůj majetek za zlomek tržní ceny. A to vše jen díky tomu, že podnikatel koupil bagry od jiné společnosti.

Uvedený příběh ilustruje, jak se zákonná norma na oddlužení společnosti, jež má sloužit hlavně k uspokojení věřitelů, stává zničujícím nástrojem v pokřiveném tržním hospodářství. Popisované neuvěřitelné příběhy podnikatelů, kteří dlouhá léta bojují o svojí pravdu v rámci konkurzního či insolvenčního řízení, mne přiměly hledat názory i z druhých dotčených stran. Zajímal jsem se o názory insolvenčních soudců, insolvenčních správců i odborníků na tuto problematiku při VŠE v Praze. Bylo podnětné vyslechnout si vyjádření zástupce insolvenčních soudců, kteří jsou zavaleni nárůstem nejen korporátních insolvenčních řízení ale i agendou oddlužení fyzických osob. Mnohdy se potýkají se složitými obchodně-ekonomickými případy, které logicky přesahují možnosti dotyčného soudce. Jak překvapivé bylo setkání s několika insolvenčními správci, kteří na svých případech demonstrovali svoji nezávislost, snahu o spravedlivé uspokojení věřitelů dle zákona, poukazovali na nízké odměny za jejich činnost a důsledný kontrolní dohled ze strany ministerstva spravedlnosti. Hlas odborníků se shoduje v tom, že insolvenční zákon je jeden z nejlepších v Evropě a že jeho principy a ustanovení plně korespondují se záměrem zákonodárce.

Ale jak si pak vysvětlit fakt, že v českém obchodním prostředí přibývá zmanipulovaných insolvenčních řízení a že řada podnikatelů, kteří měli nechtěnou příležitost seznámit se s prostředím insolvenčních praktik otevřeně hovoří o insolvenční mafii?

Z mého poznání mi vychází, že insolvenční zákon č. 182/2006 Sb., slouží nebezpečným štikám v tomto prostředí. Štika v přírodě loví slabé kusy ryb, útočí ze zálohy a bleskurychle uloví svoji oběť. Osoby dobře znalé insolvenčního prostředí, paragrafů, jednotlivých aktérů a jejich slabých stránek, podobně jako ta štika, využijí své převahy a ve stojatých vodách české ekonomiky dokážou ulovit svoji oběť, která není připravena na složité právní prostředí insolvenčního zákona.

Lze se vůbec ubránit insolvenčním štikám? Ano, ale vyžaduje to výbornou znalost insolvenčního práva a mít dost odvahy pustit se do dlouhotrvajícího boje. Hodně štěstí!

Podobné články

18. června 2012

Potřebujeme změnu volebního systému

Již delší dobu se kromě korupce zabývám také tím, jak znovunastolit faktickou demokracii v našem společenském uspořádání. Jsem přesvědčen, že pro tuto vizi je nutnou podmínkou zásadní změna stávajícího volebního systému včetně změny ústavy…

7. ledna 2013

Zlojedská amnestie na Nový rok

Nový rok u nás začal skutečně ostře. Prezident této země se odvážil k bezprecedentnímu kroku, kterým zpochybnil samotnou podstatu právního státu. Jím vyhlášená amnestie představuje tlustou čáru za podvody a korupčními skandály za celou éru…

21. října 2013

Koho budu volit

Hodně lidí se mě ptá, jak hodnotím předvolební peloton stran a hnutí a koho budu volit. Mnozí lidé jsou toho názoru, že není moc z čeho vybírat. Jsem přesvědčen, že v budoucnu budeme moci vybírat kvalitnější kandidátky, sestavené na…

6. ledna 2014

Tříkrálová glosa o trojkoaliční šanci

Před koncem minulého roku se politici vznikající trojkoalice nechali slyšet, že jsou pro výraznou změnu volebního systému, a to směrem k posílení většinových prvků. Pokud svůj záměr naplní, budeme příště volit do Sněmovny po novu. K urnám…

5. ledna 2015

PF 2015: Více hlasů, více spokojenosti

Osm přátel z různých zemí vybírá restauraci pro poslední společný oběd roku 2014. Nemohou se dohodnout. Španěl navrhuje, aby hlasovali. Francouzka se před pár dny dozvěděla o novém způsobu volby nazvaném Demokracie 2.1 a napadá ji, že by…

4. ledna 2016

S Demokracií 2.1 proti korupci

Rok 2015 ukázal, jak široké a univerzální využití má hlasovací systém Demokracie 2.1 (D21). D21 aplikujeme ve firmách i ve školách. Vůbec největší počet hlasování jsme však provedli ve městech, a to v České republice i v zahraničí. Díky…