Korupce v Rusku
Dvanáct miliard rublů v hotovosti, luxusních hodinkách a dalších cennostech. To bylo letos na jaře zabaveno třem vysoce postaveným činitelům ruské FSB, kteří měli zajišťovat dohled nad ruskými bankami. Média psala o tom, že se jedná o nejvyšší sumu v ruské historii, kterou tamní policie zabavila. V přepočtu se jedná o více jak 4 miliardy korun. Co celý případ ukazuje?
Federální služba bezpečnosti neboli FSB je gigantický úřad, který čítá více než čtvrt miliónu uniformovaných zaměstnanců. Vedle nich pracuje množství těch, kteří pracují bez uniformy a jejichž počet je státním tajemstvím. Zaměstnanci FSB mají mnoho podob. Můžete je potkat například znuděné na letišti, když vám dají kvůli špatnému typu víz pokutu za nelegální překročení hranice a vyhostí vás zpět do Evropské unie. Ze zkušenosti. Můžete je potkat také na záchodech během olympiády, kde tajně dopují ruské sportovce. Ze zkušenosti poražených. Nebo tušit, že stojí za cílenou vraždou za hranicemi Ruska na přání prezidenta (pravomoc, kterou získalo FSB v roce 2006).
Jedna z nejvlivnějších částí FSB je nicméně služba ekonomické bezpečnosti, konkrétně její oddělení boje proti korupci v úvěrové a finanční oblasti, zkráceně oddělení „K“ a úplně nejkonkrétněji jeho bankovní oddělení. Vedení tohoto oddělení dohlížejícího na banky a finanční instituce měl až do jara na starosti plukovník Kirill Čerkalin. Právě v několika jeho bytech se našlo zmíněných 12 miliard rublů v různých měnách a cennostech.
Příběh 38 letého miliardáře ve službách boje proti kriminalitě začal v roce 1998, kdy v čerstvě dospělý Čerkalin nastoupil do řad FSB.
„Bystrý, moc chytrý, skvěle se vyzná v tématu – kdyby se nezabýval tímhle, hned bych mu nabídl místo,“ popisoval pro ruský ekonomický portál The Bell Čerkalina, jeden z významných ruských bankéřů, který s ním přicházel během let v úřadu do styku. Platil mu za „kryšu“, neboli krytí.
„Tohle jsou ale všechno komerční, je to celá jedna generace,“ vysvětluje bankéř povahu pracovníků FSB, kteří dospívali v „divokých“ 90. letech.
Nástup komerčně orientované generace v FSB přišel se začátkem nového tisíciletí. Šlo o dobu, kdy trh s vyváděním a praním špinavých peněz zažíval boom. „Když chápeš, že s něčím nemá smysl bojovat, musíš to ovládnou,“ vysvětluje pocit v nové generaci pro The Bell zaměstnanec FSB, který měl blízko k Čerkalinovi.
V roce 2011, když bylo Čerkalinovi teprve 31 let, dostal se do vedení bankovní sekce oddělení „K“. Reálně to znamenalo, že vedl 85 regionálních bankovní oddělení státní bezpečnosti ve všech subjektech federace. Kromě toho pod něj spadali spolupracovníci Aparátu přidělených spolupracovníků, takzvaní čekisté. Čekisté jsou pozůstatek z dob SSSR – prakticky jde o armádu tajných přidělenců FSB, ve více i méně strategicky důležitých podnicích. Čekisté verbují nové spolupracovníky, ale hlavně zpracovávají zprávy o stavu podniků a odesílají je vedení FSB, v případě bank a finančních institucí až do letošního jara právě Čerkalinovi.
I když u Čerkalina našla policie více než u kohokoli jiného, koho se podařilo za braní úplatků dostat v Rusku do vězení, majitelé a vysocí manažeři z bankovního byznysu tvrdí, že šlo jen o malý zlomek ze všeho, co Čerkalin za 8 let v čele bankovní sekce oddělení „K“ nastřádal a ukryl doma i v zahraničí.
Podle webu Fontanka.ru přišlo jen od roku 2017 do roku 2019 v Rusku o bankovní licenci 121 bank, ze kterých šlo 36 do procesu dobrovolné likvidace. V těch největších případech, např. u banky „Otkrytie“, vyplatila centrální banka na uhašení dluhů 190 miliard rublů, v druhém největším případě pak téměř 100 miliard.
Podle konzervativních počtů Fontanky šlo celkově až o tři triliony rublů – částku, která je spíš matematický termín, než obnos peněz. A všechny informace o každé bance šly skrze Čerkalina.
Jak konkrétně vypadalo vyvádění peněz? V médiích se objevilo několik svědectví bankéřů, kteří měli co do činění se skupinou kolem Čerkalina. Mohlo jít o obsazení vysloužilého důstojníka FSB na pozici bezpečnostního ředitele v bance s platem 50 tisíc dolarů za měsíc. Suma je za obecnou ochranu, další peníze jsou pak účtovány za konkrétní úkony, vzpomínal jeden z bankéřů.
Při zániku banky mohlo jít o jeden ze dvou populárních scénářů. Podle jednoho schématu, k vedoucímu bankovního oddělení FSB přišel člověk, který s upřímným výrazem řekl, že jsou v háji. „Vyvedli jsme desítky miliard za hranice a jsme ochotní dát vám podíl a zmizet,“ mohlo zaznít. Stanovené taxy samozřejmě neexistují, všechno závisí na konkrétní situaci – o jakou jde sumu, nakolik problematický byl celý proces, kdo ze zásadních vkladatelů bude mít smůlu a kdo dostane peníze zpět. Když vezmeme podíl 10 procent a spíš menší průšvih s bankou s 10 miliardami, tak to dělá miliardu, počítá Fontanka.ru.
Další schéma je takzvaný „případ požáru“. Přijde podobný člověk, ale přijde až poté, co byla bance odebrána licence. Smutně řekne, že se polovina aktiv vypařila a rád by, aby se to celé obešlo bez střelby. Větší průšvih, větší podíl. V podobných případech může jít až o polovinu, takže u menší banky je to z 10 miliard pěkných pět.
Ve výsledku tak bankéři mluví o částkách v desítkách až stovkách miliard rublů, které mohly během let přes Čerkalina zmizet. Částky v hodnotě miliónů dolarů pro něj nakonec zůstávaly natolik malými, že si je podle zjištění deníku Kommersant klidně vyzvedával v kufrech přímo u vchodu do centrály FSB na moskevské Lubjance nebo v nedaleké kavárně naproti budovy.
Dá se tedy považovat Čerkalin za mřížemi za úspěch v ruském boji s korupcí? Může se země těšit na světlejší zítřky? Čerkalin už léta jezdil do práce v nejluxusnějších autech, cena jeho hodinek se počítala v desítkách tisíc dolarů a sám bydlel ve vlastním zámečku na dobré moskevské adrese. Přebírání miliónů dolarů v kufrech na centrále FSB, nevypovídá o člověku, který by svou činnost zrovna skrýval.
Na činnost Čerkalina FSB upozornil Sergej Gljadělkin, moskevský podnikatel, který má společný byznys s Igorem Čajkou, synem ruského generálního prokurátora. Gljadělkinovi se už dříve podařilo dostat před soud, který odsoudil ke třem letem podmínky za korupci místostarostu Moskvy, Alexandra Rjabinina. Když se jej po prohraném soudu zeptal advokát Rjaninina, jak dlouho už pracuje pro FSB a jestli za své úspěchy dostává nějaké bonusy, odpověděl Gljadělkin s úsměvem, že je vázán mlčenlivostí. Jeho blízkost k jedné klice uvnitř FSB se nicméně kvůli oběma případům nabízí.
Vedení oddělení „K“, ve kterém pracoval i Čerkalin, má od roku 2016 na starosti Ivan Tkačev. Tkačev stál za odhalením zásadních případů korupce v minulosti a nad složkou Čerkalina pracoval už ve své minulé funkci. Zdá se, že teprve nyní jej bylo možné s pomocí člověka napojeného na generálního prokurátora zničit. Proč? Tkačev v rámci FSB vede skupinu, která je v konfliktu se skupinou Čerkalina a jeho spolupracovníků. A proč se boj o pozice ostří právě nyní?
Za dva roky bude mít ředitel FSB, Alexaner Borotnikov, 70 let. Uvnitř služby proto už dnes začal vyhrocený boj o jeho místo. „Otázka toho, čí klan zvítězí, je otázkou, kdo tu bude vládnout všemu,“ vysvětluje novinářům The Bell zdroj zevnitř FSB.
Občas můžeme i v Česku slyšet, že případy korupce a nejrůznějších podvodů by se neměla zabývat občanská společnost, ale státní úřady, které jsou k tomu určené. Rusko nám v tomto případě opět poměrně dobře ukázalo, jak to vypadá, když se boj proti korupci a podvodům stane výlučnou sférou činnosti mocenských aktérů ve státu.
Vojtěch Boháč, je zakladatel a šéfredaktor reportážního kanálu Voxpot.
