Kupčení s planetou
Zatímco změny klimatu na Českou republiku i zbytek světa dopadají víc a víc, politici dělají, jako by se chumelilo. Změny klimatu už dávno nejsou jen varování vědců. Klimatická krize je tady a teď. Její dopady si může uvědomovat už téměř každý, kdo chodí ven. Extrémní výkyvy počasí či sucho, které má čím dál ničivější dopady na české zemědělce, ale i na zahrádkáře. Pokud nezačneme jednat, můžeme budoucnosti dalších generací dát sbohem. Každého z nás, bez ohledu na věk, pak čekají všechny dopady změn klimatu v čím dál větší míře. Zpráva Mezivládního vědeckého panelu pro klima při OSN z loňského podzimu nás varuje před tím nejhorším - před oteplením planety o 1,5 °C. To by nás přivedlo do stavu, kdy klimatickou krizi zvrátit nemůžeme. Pokud bychom produkovali tolik emisí skleníkových plynů, kolik jsme jich produkovali v uplynulých desítkách let, dosáhli bychom této hranice už v roce 2030. Není-li nám lhostejná naše budoucnost, musíme emise skleníkových plynů začít snižovat.
V srpnu tomu bude rok, co studenti a studentky začali stávkovat za klima. Statisíce studentů a studentek po celém světě chodí v pátek namísto školy do ulic. Navzdory tisícovým protestům velká část politiků i nadále změny klimatu ignoruje. Víme, jak změnám klimatu čelit a víme, jak emise skleníkových plynů snižovat. Minulé generace naši planetu a budoucnost zničily, zároveň ale vymyslely, jak z toho. Bezemisní technologie pokročily a čím dřív je začneme využívat, tím méně pro nás bude transformace bolestná. Stačí chtít a začít.
Mnoho z nás ale začíná přehodnocovat, co je důležité. Pro mnoho lidí přestává být prioritou nekonečný ekonomický růst, ale naopak se jí staly jiné věci, jako třeba štěstí, nebo zdravé životní prostředí a budoucnost. Je přece iracionální si myslet, že na planetě s konečným množstvím přírodních a lidských zdrojů je nekonečný růst možný. Ti, kteří z drancování přírodních zdrojů těžili nejvíc, své tučné zisky brání zuby nehty. Navzdory volání po změně se snaží zpeněžit i to poslední málo, které nás od nevratného ekologického kolapsu dělí. Korporáty, nejvíce zodpovědné za klimatickou krizi, tak zvyšují náklady na blokování klimatické politiky, popírání změn klimatu a přesvědčování lidí o udržitelnosti jejich byznysu. Klimatické hnutí je tak postaveno do opozice proti penězům, které v našem systému znamenají i moc. Proti tomuto nepříteli nemůžeme bojovat s nadějí, musíme bojovat s odvahou.
Česká republika stojí tento rok na mnoha rozcestích. O mnoha konkrétních věcech se letos budeme rozhodovat. I o tom, zda se budeme snažit naši budoucnost zachránit nebo ji zničit. Při boji proti emisním výjimkám pro uhelné elektrárny, boji proti prodeji elektrárny Počerady uhlobaronovi Tykačovi, nebo rozšiřování těžby uhlí na dole Bílina, totiž bojujeme o hodně. Je to budoucnost nás všech a bylo by lehkomyslné, nechat si ji vytěžit a spálit.
Petr Doubravský - Environmentální aktivista, jeden ze zakladatelů a mluvčích hnutí Fridays For Future v České republice.
