Naděje na férový registr smluv
Před více než třemi lety byla schválena jedna z nejdůležitějších protikorupčních norem, zákon o registru smluv. Díky němu může veřejnost kontrolovat, jak veřejné instituce nakládají s veřejnými prostředky. A není snad týdne, aby v médiích nevyšel alespoň jeden článek, který čerpá informace z internetového registru smluv.
Registr smluv si však za svou krátkou existenci prošel několika kritickými momenty. Dne 22. února 2017 poslanci schválili novelu, která představovala vynětí státních a městských firem, což z hlediska hodnoty smluv znamenalo čtvrtinu očekávané roční hodnoty smluv v registru. I díky velkému zájmu veřejnosti a úsilí Rekonstrukce státu však nakonec politici opravili novelu v Senátu a nakonec schválili kompromisní, zcela nový návrh novely obsahující pouze omezené množství výjimek, které neznamenaly zásadní zásah do zákona a na kterých byla široká shoda.
Registr smluv také přežil návrh skupiny senátorů na jeho zrušení u Ústavního soudu. Ten ve svém nedávném nálezu uvedl, že zákon o registru smluv „posiluje jedno z nejvýznamnějších moderních politických práv, jehož smyslem je umožnit veřejnosti efektivní kontrolu veřejné moci.” Ůstavní soud potvrdil, že registr nejenže není protiústavní a neohrožuje právo na podnikání, ale navíc, že se jedná o klíčový nástroj pro kontrolu hospodaření státu ze strany občanů. Nález tak sebral mnoho klíčových argumentů politikům, kteří si na registr smluv zvykli útočit.
Pozitivní zprávy pro příznivce transparentnosti nakládání s veřejnými penězi však neskončily s rozhodnutím ústavních soudců. V pátek, 8. března, schválila Poslanecká sněmovna zrušení nedůvodné výjimky ze zákona o registru smluv pro státní firmy s cennými papíry obchodovanými na burze (vypuštění dosavadního ust. § 3 odst. 2 písm. h), která se do zákona dostala již při jeho projednávání v roce 2015. Státní firmy jako ČEZ, ČEPS nebo České dráhy budou muset nově zveřejňovat část svých smluv v jednotném registru na internetu. Pro novelu hlasovalo celkem 113 poslanců z hnutí ANO, ČSSD, Pirátské strany, KDU-ČSL, TOP09 a hnutí STAN. Proti hlasovali poslanci KSČM, SPD a ODS.
Zrušení neopodstatněného úplného vynětí uvedených státních firem z povinnosti zveřejňovat v registru smluv zajistí rovné postavení subjektů, ve kterých má stát většinovou majetkovou účast a které se pohybují v obdobném konkurenčním prostředí. Neexistuje rozumný důvod, proč by měly být firmy jako ČEPS či ČEZ v jiném postavení než např. ČEPRO či MERO. Zrušením výjimky též dojde k zabránění možnosti, aby se státem či územně samosprávným celkem ovládaná firma pokusila vyklouznout z registru účelovým emitováním veřejně obchodovatelných cenných papírů, na což upozorňovala i BIS. Téměř 27 % veřejně vlastněných firem přitom dnes představují akciové společnosti, které mohou teoreticky dluhopisy vydat a zneveřejnit tak své smlouvy.
V Poslanecké sněmovně došlo k přijetí racionálního kompromisu, neboť pirátská novela byla přijata ve znění pozměňovacího návrhu poslance A.Kalouse (ANO), který ruší výjimku pro ČEZ, ČD a další firmy, nicméně zároveň zachovává kompromisní úpravu ze zveřejňování u podniků pohybujících se v konkurenčním prostředí z předchozího volebního období (ust. § 3 odst. 2 písm. r), která jim umožňuje nezveřejňovat smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku. Tato úprava byla schválena díky široké podpoře napříč politickým spektrem v Poslanecké sněmovně i Senátu a navíc je zřejmě přijata i samotnými podniky v praxi (např. Budvar v rámci projednání na sněmovních výborech žádal o zachování tohoto režimu), což ukazuje, že se jedná o přiměřené řešení. I Ústavní soud ve zmíněném nálezu zmínil důležitost „budvarovské” výjimky pro ochranu podnikajících subjektů.
Poslanecká sněmovna dala jasný signál, že v transparentnosti by si měly být veřejně vlastněné firmy rovny. Firmy jako České dráhy nebo ČEZ, které hospodaří s obrovskými veřejnými prostředky, proto nebudou moci před veřejností tajit informace o smlouvách o sponzoringu, o nestandardním nákupu či prodeji majetku, o smlouvách na právní a mediální služby, apod. Po útocích na podstatu registru smluv v nedávné minulosti je tu konečně naděje na vylepšený, férovější protikorupční nástroj. Udrží tuto naději při životě i Senát?
