Obtěžováni právem

Zaujala mě zpráva (cit.):

Za to, že problémy pražského dopravního podniku spojil s advokátní společností Šachta & Partners (nyní MSB Legal), dostal advokát Václav Láska pokutu od České advokátní komory. V rozhovoru pro Lidovky.cz připustil, že ho verdikt překvapil. Zároveň však dodal, že mohlo - a ještě může - být hůř.

Zdroj: http://www.lidovky.cz/advokat-laska-dostal-pokutu-200-tisic-prekvapilo-me-to-pripousti-psy-/zpravy-domov.aspx?c=A130830_154538_ln_domov_spa

Rozsudek je to skutečně pozoruhodně exemplární a jsem zvědav, zda li se ještě po případných odvoláních změní?

Ale sám o sobě páchne ze stejné strany, ze které volal nedávno Nečas o plukovnících, kteří tady nebudou rozhodovat. ( a v noci se pak sešel na vojenské ponorce se svojí kočičkou a stříleli rachejtle..)

Ještě důležitější možná bude, jaký výsledek nakonec vyšetřování hospodaření Dopravního podniku přinese. Tedy, že se tam kradlo, víme. Problémem jsou jen důkazy. Jako v mnoha ostatních kauzách.

V poslední době jsem ale slyšel řadu politiků, pochopitelně zejména z ODS, že je třeba udělat vše pro to, aby nám tady už justice takhle nehorázně neřádila. Tedy zejména státní zástupci.

Nehodlám tvrdit, že státní zástupci jsou bezchybní andělé - ostatně to ukáže čas.

Ale suverenita oněch politiků, kteří o nich rovnou mluví jako o verbeži - mě fascinuje. Právní stát sem, nebo tam - prostě pokud nám to vyhovuje, tak je to "právo". Na to máme svatou frázi: Není to možná zcela etické, ale také ne protizákonné..." Nebo jak řekl slavně Nečas: v tom “pejorativnějším smyslu  deal…”. Ještě pejorativnější výraz pak je krádež...

Pokud nás ale právo obtěžuje, tak musí skončit! Jsme volené elity!

Slavná formulka, kterou řada politiků tak s chutí opakovala: Máte li podezření z trestné činnosti, podejte prosím oznámení... Jako by se dnes vytratila.

Prezident zase žasne, proč se předsedkyně Nejvyššího soudu nedistancuje od rozsudku...? - Tedy také přístup prezidenta k právu a zákonům, jako k bramborovému salátu. Tenhle mi chutná, tenhle ne...

Na druhou stranu, jsou to vlastně všechno pozitivní zprávy. Prostě poprvé došlo na vymáhání práva v rajónu, kde se tak dosud nikdy nedělo. A ukazuje se, jak nepřipravení na to jsou zejména ti, kterých se to dotklo. Za ty roky nejen zapomněli, ale podvědomě uvěřili, že jsou přece jen občany vyšší kategorie.

Ani ve snu by je jistě nenapadlo, že by si někdo troufl…

Ostatně odolnost politiků v této oblasti, nebo případné zmatení pojmů, nevyjadřuje lépe nikdo než pan Rath. Se sedmi miliony v krabici, postavil se sám vedle Husa, Fučíka a dalších obětí národní historie.

Jsem si jistý, že nejen jemu, historie nakonec vystaví zcela jiné vysvědčení.