Poručík Columbo aneb Případ o růstu (a) dluhu

V televizi nyní opět opakují seriál o bystrém a úspěšném detektivovi – poručíku Columbovi. Mám to rád – z mnoha důvodů. Columba sleduji vždy, když ho opakují a tajně si přeji mít jeho výsledky. Vedle jiných poučení je v tomto seriálu krystalicky ukázáno, že detaily jsou důležité.

Nedávno jsem položil skupince lidí hloupou otázku: osoba A má dluh (třeba hypotéku) ve výši sto tisíc korun, osoba B má dluh milion korun. Žádné jiné dluhy obě osoby nemají. Kdo z těch dvou je více zadlužen? Je to skutečně hloupá otázka a asi odpovíte stejně a jasně: no přece osoba B – to dá rozum! Jenže… To nemusí být správná odpověď! Otázka totiž nezněla „Kdo má větší dluh (v absolutní částce)?“, nýbrž jinak: „Kdo je více zadlužen?“ – třeba ve smyslu, kdo má méně důvodů klidně spát. A to je podstatný detail. Osoba A totiž může na svůj dluh vydělávat pět měsíců, kdežto osoba B jen pět minut. Kdo je tedy více zadlužen? Já tvrdím, že osoba A.    

Jeden čelný politik svého času neustále opakoval, že je třeba zastavit zadlužování. Pořád dokola. Něco jako procesy, procesy, … z úst jedné současné ministryně. Všemožní ekonomičtí experti, analytici, politologové a další trojčlenkoví šarlatáni a novináři ostatně opakují to první dodnes. Zpravidla říkají: podívejte, za vlády těch a těch vzrostl dluh na tolik a tolik – jednoduše hrůza a děs! A mají pravdu – jenže ne úplnou. Dluh je totiž potřeba – jak uvedeno výše – poměřovat s tím, co vyděláte. Když tak učiníte, zjistíte toto: celkový dluh (saldo státního rozpočtu) k celkovému hrubému domácímu produktu (HDP, příjmu) za léta 1999–2006 (tj. za vlád levice) činí po zaokrouhlení 2,5 procenta, stejný poměr za léta 1993–1998 a 2007–2011 (tj. za vlád pravice) činí po zaokrouhlení také 2,5 procenta (vše spočítáno na základě údajů ČSÚ, s uvážením umělého snížení deficitu rozpuštěním rezerv za vlády M. Topolánka a po provedení „kejklí“ s inflací, aby údaje byly jakžtakž porovnatelné). Současnou rétorikou se tedy ptám: kdo se chová více neodpovědně a kdo více zadlužuje? O vlivech světové krize nehovořte, je to jenom výmluva – stejně, jako když německá armáda, která vtrhla do Ruska v letním oblečení a s oleji, které na mrazu nemazaly, naříkala, že nebýt té zatracené zimy, určitě by Rudou armádu porazila. Kdo by to byl řekl, že v Rusku může být zima?

A ještě maličkost – je to jenom takový detail, pane: Donedávna bylo heslem doby slovo růst, teď je heslem doby dluh a zadlužení – růst je totiž minimální anebo záporný. Existuje země, která má však i dnes každoroční růst kolem 10 % a dluh (v poměru k HDP) skoro žádný. Naopak, této zemi patří „čtvrtina Ameriky“, skupuje doly nerostných surovin po celém světě, poskytuje úvěry kdekomu a má úspěchy na olympiádách (sportovních i těch ostatních). Tou zemí je komunistická Čína.

Jeden čelný politik volal svého času o nutnosti zastavit zadlužování. Možná, že ho voliči v těchto volbách poslechli více, než si sám přál…