Role GIBS v policejní reorganizaci

Poslední měsíc rozhodně nepřispěl k posílení víry v právní stát. Nechyběly bouřlivé emoce, vzájemné osočování či útěky před novináři. Ilustrací této absurdní atmosféry bylo jednání bezpečnostního výboru 23. 6., během kterého se poslanci dvě hodiny dohadovali, jaký bude program jednání, až nakonec navržený program neschválili a žádné jednání tedy neproběhlo. Během tohoto měsíce chyběla především věcná diskuse, místo toho se většina pozornosti věnovala politickým šarvátkám. Politické rozepře, kdy politici mají různou motivaci ke svým silovým vyjádřením, jsou druhořadé. Zcela klíčová je naopak odborná debata a získání odpovědi na jednotlivé otázky dříve, než by jakákoliv reorganizace byla zahájena. Jednou z těchto otázek je důvěryhodnost Generální inspekce bezpečnostních sborů a její případné role v této reorganizaci.

Obhájci této bleskové a utajované policejní reorganizace velice často zdůrazňují, že pokud mají příslušníci ÚOOZ či další osoby informace o únicích z policejních spisů, případně informace o trestné činnosti policie, tak tedy nechť se obrátí na GIBS. Zdá se to někomu logické – vždyť přece právě pro prověřování podobných informací byla tato instituce založena. Iniciátorem vzniku GIBSu byl mimo jiné exministr vnitra Ivan Langer a tento krok pak v roce 2009 posvětila vláda Mirka Topolánka. Zde ovšem narážíme na zcela zásadní problém – pokud by byla prokazatelně narušena nezávislost GIBSu, pak se neochotě poskytovat informace GIBSu nelze divit.

K případné nezávislosti GIBSu se vyjádřila například nejvyšší možná autorita v zemi, a to konkrétně Ústavní soud, který ve svém nálezu při posuzování jednoho případu koncem května 2016 uvedl: „Ústavní soud také rozhodl, že GIBS nebyla ve vyšetřování nezávislá a nestranná. Šetření i kontrolu jeho výsledků prováděly stejné osoby jako v dřívější Inspekci policie, která nezávislým orgánem nebyla. Nelze také přehlédnout, že GIBS převzala do služebního poměru téměř všechny příslušníky předchozí Inspekce policie. Z formálního pohledu se GIBS sice jeví být vůči policii nezávislým orgánem, avšak formální nezávislost nezaručuje nezávislost praktickou. Pokud je GIBS převážně obsazena bývalými příslušníky sborů, které má vyšetřovat, její nezávislost může být čistě iluzorní. To zejména pokud i vedení GIBS se rekrutuje z bývalých příslušníků policie a Inspekce policie. Praktickou nezávislost GIBS by podpořilo výraznější zapojení osob, které dříve nebyly příslušníky orgánů, které GIBS vyšetřuje.“^[1]

Další cenné svědectví uvedl bývalý elitní vyšetřovatel Václav Láska, který v rozhovoru pro DVTV potvrdil, že minimálně v kauze bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho, jednala GIBS na objednávku.^[2] Václav Láska Petra Lessyho právně zastupoval a byl s touto kauzou podrobně seznámen.

O důvěryhodnosti GIBS pochybuji ještě více od doby, kdy jsem se osobně zúčastnil jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí dne 9. 6. 2016. Tehdy představitel GIBSu se velice útočně až rozzuřeně vyjádřil na adresu ÚOOZ včetně prověřování jejich činnosti. Došel jsem k závěru, že GIBS má zkrátka vůči ÚOOZ averzi. Čím přesně je tato averze způsobená můžeme jen dlouho spekulovat, neboť zákulisí této reorganizace není příliš přehledné. Je ovšem logické, že takováto averze rozhodně nepřispívá k případné nezávislosti GIBSu. Již dříve korunu tomu všemu nasadil bývalý ředitel GIBSu, který po odchodu nastoupil na vysokou školu, které šéfuje Ivan Langer.

Ministr vnitra Milan Chovanec by neměl začínat od konce, ale od počátku. Nejprve je nutné najít bolavá místa policie, provést analýzu těchto oblastí a následně připravit varianty řešení. Bolavým místem je nepochybně GIBS, nicméně rovněž úniky informací, účelové zásahy do vyšetřování či špatně nastavená komunikace atd..

Jestliže by cílem policejní reorganizace bylo zefektivnění práce policie, pak by při tomto procesu byly prováděny základních manažerské funkce: plánování, organizování, personální zajištění, vedení lidi a kontrola.^[3] Policejní reforma je ovšem prováděná v přímém kontrastu k tomuto akademickému postupu a jsme svědky například toho, kdy nejvyšší státní zástupce připravuje připomínky, ačkoliv s reformou nebyl vůbec seznámen a navíc děje se tak až v době, kdy policejní reforma byla již podepsaná.

Situace není beznadějná, nicméně je nejvyšší čas tuto reorganizaci odložit do doby, než proběhne k této věci odborná debata, bude vyjasněno obvinění policejního prezidia z úniku informací, bude došetřen případ, který dozoruje VSZ v Olomouci, který disponuje informacemi o možném účelovém rozprášení ÚOOZ v souvislosti s reformou a rovněž bude otevřená otázka (ne)závislosti GIBS.

• [1] http://www.usoud.cz/aktualne/gibs-nedostatecne-vysetrila-zasah-policistu-vuci-osobe-branici-kaceni-stromu-v-narod/
• [2] http://video.aktualne.cz/dvtv/laska-slachta-ve-snemovne-hraje-vabank-musi-dat-dukazy-kdyz/r~cdafc758388811e6a77e002590604f2e/
• [3] http://ekonomie-otazky.studentske.cz/2010/05/51-manazerske-funkce.html