Skončí NEN stejně jako projekt IZIP?
Tento týden publikoval Nejvyšší kontrolní úřad zprávu, že tzv. Národní elektronický nástroj (NEN) za téměř čtvrt miliardy korun, který měl zprůhlednit zadávání veřejných zakázek a uspořit až 50 miliard korun ročně, plánované úspory nepřinesl a kýžené zprůhlednění se také nekoná.[1] Zadavatelé tento nástroj využívají minimálně, protože jeho použití není ze strany veřejných zadavatelů povinné. Za první dva měsíce ostrého provozu na něm bylo zveřejněno jen sedm (!) veřejných zakázek, potom sice počet registrovaných zadavatelů vzrostl, ale řada z nich NEN využívá jen ke zveřejňování informací. Navíc projekt doprovázela celá řada podivných okolností, např. zpoždění celého projektu nebo nerespektování zákona o veřejných zakázkách.
Při čtení kontrolní zprávy NKÚ by člověk mohl nabýt dojmu, že se s podobným projektem již setkal. Ano, podobnost s projektem IZIP je zcela zjevná. Neexistence povinného používání, problematická realizace projektu, mimořádně vysoké náklady, nulová nebo velmi nízká efektivita. Je pro mne těžko uvěřitelné, že po zkušenostech s projektem IZIP, se může podobná situace opakovat. Nevím, zda se jedná o neschopnost státní správy řídit ICT projekty nebo zda se jedná o záměr, ale v kontextu historických zkušeností bych se spíše přikláněl k variantě b). Jistou nadějí do budoucna je fakt, že MMR hodlá do roku 2017 zrušit stávající elektronická tržiště a nahradit je právě NENem.
V roce 2015 fond podal ve věci realizace projektu NEN trestní oznámení. Zajímavostí je, že v trestním oznámení upozorňujeme na téměř stejné problémy, jako NKÚ. Uvidíme, jakým způsobem vyhodnotí naše podezření policejní orgán. Také bude velmi zajímavé sledovat, co se s NENem stane po roce 2017.
[1] Zdroj: http://www.nku.cz/assets/kon-zavery/k15010.pdf
