Středoevropská univerzita znovu jako vyhnanec?

Všichni, kdo jsme měli počátkem 90. let minulého století co do činění se zakládáním Středoevropské univerzity (CEU) a její činností v České republice s obavami sledujeme situaci v Maďarsku po schválení tzv. lex CEU. Středoevropská univerzita jako mezinárodní vysoká škola, která klade důraz na podporu demokracie a lidských práv a zcela specificky kombinuje regionální studia s mezinárodní perspektivou, je zase haněna a vyháněna. Vytváření mezinárodní komunity studentů a absolventů, kteří jsou nositeli demokratických tradic občanské společnosti, prostě není tím, na čem mají politici střední Evropy zájem.

Česká republika přitom má v historii Středoevropské univerzity svou smutnou roli. Středoevropská univerzita byla založena v roce 1991 v Praze. Václav Klaus ale neměl zájem na budování silného nezávislého intelektuálního centra a k G. Sorosovi měl velmi odmítavý vztah. Bylo tedy pouze otázkou doby, než Klausova vláda odmítla plnit závazek přispívat na nájem budovy a platy českých zaměstnanců Středoevropské univerzity proti Sorosově podpoře ve výši 25.000.000 USD. Bohužel se na odchodu Středoevropské univerzity z Prahy podepsala i většina rektorů ostatních vysokých škol, kteří v ní spatřovali silného konkurenta a v podstatě odchod této instituce z Prahy uvítali.

Andrej Babiš v současné situaci sice nabídl možnost, aby se Středoevropská univerzita přemístila zpět do Prahy (což může být jen předvolební rétorika), proti lex CEU se postavili i představitelé některých vysokých škol, ale odezva ostatních zejména politiků je povětšinou chladná až odmítavá. Ostatně chladné až odmítavé jsou postoje nemalé části veřejnosti vůči organizacím občanské společnosti obecně.

Zástupci osmi českých vzdělávacích institucí v dopise Viktorovi Orbánovi píší: „ …diskriminační zneužívání práva je charakteristikou nedemokratických, autoritářských režimů, o kterých jsme předpokládali, že se po zkušenostech z minulého století do Evropy již nevrátí.“ Je to varování. Kéž se Středoevropské univerzitě podaří svou existenci uhájit.  

Podobné články

18. června 2012

Potřebujeme změnu volebního systému

Již delší dobu se kromě korupce zabývám také tím, jak znovunastolit faktickou demokracii v našem společenském uspořádání. Jsem přesvědčen, že pro tuto vizi je nutnou podmínkou zásadní změna stávajícího volebního systému včetně změny ústavy…

7. ledna 2013

Zlojedská amnestie na Nový rok

Nový rok u nás začal skutečně ostře. Prezident této země se odvážil k bezprecedentnímu kroku, kterým zpochybnil samotnou podstatu právního státu. Jím vyhlášená amnestie představuje tlustou čáru za podvody a korupčními skandály za celou éru…

21. října 2013

Koho budu volit

Hodně lidí se mě ptá, jak hodnotím předvolební peloton stran a hnutí a koho budu volit. Mnozí lidé jsou toho názoru, že není moc z čeho vybírat. Jsem přesvědčen, že v budoucnu budeme moci vybírat kvalitnější kandidátky, sestavené na…

6. ledna 2014

Tříkrálová glosa o trojkoaliční šanci

Před koncem minulého roku se politici vznikající trojkoalice nechali slyšet, že jsou pro výraznou změnu volebního systému, a to směrem k posílení většinových prvků. Pokud svůj záměr naplní, budeme příště volit do Sněmovny po novu. K urnám…

5. ledna 2015

PF 2015: Více hlasů, více spokojenosti

Osm přátel z různých zemí vybírá restauraci pro poslední společný oběd roku 2014. Nemohou se dohodnout. Španěl navrhuje, aby hlasovali. Francouzka se před pár dny dozvěděla o novém způsobu volby nazvaném Demokracie 2.1 a napadá ji, že by…

4. ledna 2016

S Demokracií 2.1 proti korupci

Rok 2015 ukázal, jak široké a univerzální využití má hlasovací systém Demokracie 2.1 (D21). D21 aplikujeme ve firmách i ve školách. Vůbec největší počet hlasování jsme však provedli ve městech, a to v České republice i v zahraničí. Díky…