Veřejná kontrola činnosti dozorčí rady ČEZ
Veřejná kontrola činnosti dozorčí rady ČEZ je iniciována proto, neboť společnost vládě zatajuje zisk přes 100 milionů tun hnědého uhlí v Dolu Bílina od roku 2008 v prostoru po zlikvidované obci Libkovice v severních Čechách, v hodnotě odhadovaných 250 miliard korun na úkor státu.
PROLOG: Libkovice musely jako poslední severočeská obec ustoupit těžbě uhlí. Obec založená v roce 1186 byla v letech 1992 - 1993 srovnána se zemí v rozporu s usnesením vlády č. 444/1991 o územních ekologických limitech těžby uhlí přes dlouhodobý, avšak marný protest veřejnosti. V červenci 2002 byl zbourán jako poslední její kostel.
THRILLER: Následně v roce 2003 předali manažeři Severočeských dolů, a.s., Chomutov podklady Výzkumnému ústavu hnědého uhlí v Mostě o tom, že se za limity těžby jejich Dolu Bílina v prostoru zlikvidované obce Libkovice nachází 92 až 110 milionů tun uhlí. Následně v roce 2005 společnost ČEZ získala od státu většinový podíl akcií Severočeských dolů. Pro zbudování nadkritického bloku o výkonu 660 MW v Elektrárně Ledvice bylo nutné zajistit dodávky uhlí z Dolu Bílina do roku 2050. Proto Topolánkův vládní kabinet vydal usnesení vlády č. 1176/2008, dle něhož byly původní limity těžby prolomeny, čímž společnost ČEZ ve zvětšeném dobývacím prostoru Dolu Bílina získala přes 100 milionů tun uhlí na ploše po zlikvidované obci Libkovice. Vzápětí však zisk tohoto uhlí zatajila!
V loňském roce 2015 však generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, který je zároveň předsedou dozorčí rady Severočeských dolů, ministrům vlády sdělil, že v Dole Bílina jsou zásoby uhlí pouze do období let 2030 – 2035. Vláda si nechala podsunout, že se uhlí pod zlikvidovanou obcí Libkovice nenachází. Naopak uvěřila, že jeho shodný objem je k dispozici jihozápadně od Mariánských Radčic, kam je potřeba opět prolomit limity těžby. Přitom v tomto prostoru se nachází zrekultivovaná Růžodolská výsypka, budovaná 30 let za finanční podpory státu, mající v území funkci ekostabilizující a ochrannou.
EPILOG: Pro těžbu údajně neexistujícího uhlí báňská správa nemůže vydat povolení k hornické činnosti. Takže jej lze v prostoru bývalé obce Libkovice těžit pouze nelegálně, což by dlouhá léta zainteresovaným poskytlo obrovské zisky na úkor státu. Až za zhruba 15 let dojdou rypadla k zrekultivované Růžodolské výsypce, tak kdosi sdělí „objev“, že v jejím prostoru těžit uhlí je přece hloupost. Za tu dobu se však vymění několik vlád a odpovědní manažeři budou v důchodu.
Dne 3.10.2016 uplynuly 4 měsíce od konání valné hromady ČEZ a stále jsem od jejího představenstva neobdržela písemné vysvětlení k těmto alarmujícím skutečnostem. Proto jsem se rozhodla pro veřejnou kontrolu činnosti dozorčí rady ČEZ. Všem jejím členům: předseda - prof. RNDr. Václav Pačes, DrSc, Dr.h.c., místopředseda a náměstek ministra financí - Mgr. Ondřej Landa, členové - JUDr. Zdeněk Černý, Vladimír Hronek, Ing. Vladimír Kohout, Radek Mucha, Jiří Novotný, Šárka Vinklerová, Drahoslav Šimek, Mgr. Robert Šťastný, Ing. František Vágner, Petr Polák, MBA, byly zaslány dne 21.9.2016 výše uvedené informace s žádostí, abych byla pozvána na jednání dozorčí rady ČEZ, kde bych jí z originálních dokumentů doložila fakta, na která jsem upozornila vládu i ČEZ již v minulém roce 2015.
Způsob zatajení uhlí v části dobývacího prostoru Dolu Bílina je popsán a doložen ZDE
Ministr financí Babiš tisku sdělil, že se mu nedaří dostat ČEZ pod svou kontrolu ZDE
Kauzu od letošního jara vyšetřuje Policie ČR.
Což takhle svolat mimořádnou valnou hromadu se zapojením Vrchního státního zastupitelství?
