Výroční zpráva jako vysvědčení

Každý zodpovědný rodič si na konci pololetí bedlivě prohlédne vysvědčení svého dítěte. Navíc jsou rodičům obvykle okamžitě k dispozici žákovské knížky - těžko totiž syn nebo dcera uspějí s výmluvou, že žákovská knížka zmizela, nemluvě o vysvědčení. Účetní výkazy obchodních společností připomínají ve značné míře obdobu vysvědčení – obsahují informace o hospodaření dané společnosti s tím, že některé společnosti tyto informace se pokouší zatajit, jiné se naopak jimi chlubí. Není mým cílem kritizovat společnosti, kterým se zrovna nevede stejně tak jako žáky, kteří obdrží špatné známky. Jádrem problému je zjištění, že zatímco žák základní školy se neodváží neukázat svoje vysvědčení rodiči, obchodní společnosti nemají problém zatajit své účetní výkazy před veřejností, ačkoliv je takovéto chování v rozporu se zákonem. Společnost Bisnode, která dodává ucelené informace o hospodaření společností, nejednou potvrdila, kdy více jak 50 % všech obchodních společností nesplňuje svoji informační povinnost. Tento závěr koneckonců potvrzují i zkušenosti NFPK, kdy naráží na případy, že společnosti nemají zveřejněno dokonce i 5 - 10 účetních závěrek a často navíc neobsahují údaje, které jim ukládá zákon. Umíte si představit, že podobným vzdorem by se projevily děti vůči svým rodičům? Kde se tedy stala chyba? Praxe totiž ukazuje, že informace o svém hospodaření zatajují zvlášť ty společnosti, které mají vážné problémy, případně podnikají nekalé aktivity.

V reakci na nešvar kolem nezveřejňování účetních závěrek nabyl od 1. 1. 2014 účinnosti zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Dosavadní postihy za neplnění informační povinnosti byly tímto zpřísněny. Nápravu v souvislosti s doplněním informací do obchodního rejstříku sjednává vyšší úředník příslušného rejstříkového soudu. Jestliže společnost neuposlechne výzvu rejstříkového soudu, může ji příslušný rejstříkový soud udělit pokutu až do výše 100 tisíc Kč.[1] Jestliže i nadále společnost bude ignorovat výzvy rejstříkového soudu, může rejstříkový soud zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací.[2] Společnost může tímto chováním porušovat péči řádného hospodáře či dopouštět se zároveň správního deliktu. Zdálo by se tedy, že postih je dostatečný a stejně disciplína poskytování údajů o svém hospodaření je na hony vzdálená tomu, jak žák pokorně doručí svoji žákovskou knížku nebo vysvědčení svému rodiči.

Odpověď tedy hledejme ve vymahatelnosti tohoto práva. Nadační fond proti korupci položil třem rejstříkovým soudům v Praze, Brně a Ostravě otázky týkající se udělování pořádkových pokut za opakované nezveřejňování těchto informací:

a) Kolikrát Krajský/Městský soud v (…) jakožto rejstříkový soud udělil zapsané osobě v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 pořádkovou pokutu za neuposlechnutí výzvy rejstříkového soudu k předložení listiny, které mají být založené do sbírky listin? Jedná se o uplatnění § 104 Zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

b) Kolikrát Krajský/Městský soud v (…) jakožto rejstříkový soud zahájil vůči zapsané osobě v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací z důvodu opakované neplnění povinnosti dle § 104 Zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob? Jedná se zde o uplatnění § 105 Zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob.

c) Kolikrát Krajský/Městský soud v (…) jakožto rejstříkový soud udělil zapsané osobě v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013 pořádkovou pokutu za neuposlechnutí výzvy rejstříkového soudu k předložení listiny, které mají být založené do sbírky listin? Jedná se o uplatnění § 200de 99/1963 Sb. Občanského soudního řádu.

Jednotlivé odpovědi můžete prostudovat zde (Brno, Ostrava, Praha). Mějme přitom na paměti, že v České republice je registrovaných více jak 410 tisíc obchodním společností,[3] z čehož je zhruba polovina v Praze a po více jak 10 % v Brně a Ostravě. Připomínám, že informační povinnost nesplňuje více 50 % všech společností.

1. Brno

Krajský soud v Brně relativně vzorně na všechny otázky odpověděl a v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 byla v Brně pořádková pokuta udělena v 723 případech s tím, že v tomto počtu je zahrnuto i 150 případů, kdy pokuta nakonec byla prominuta. Navíc v 8 případech bylo zahájeno řízení o zrušení zapsané obchodní společnosti s likvidací z důvodu opakované neplnění povinnosti. Rejstříkový soud v Brně byl v této věci aktivní i v dřívějších letech, kdy uvedl, že jen za rok 2013 udělil pokutu v 494 případech.

2. Praha

Ačkoliv v Praze je registrovaných mnohonásobně více společnosti než v Brně či Ostravě, pořádková pokuta v období od 1. 1. 2014 do 31. 3. 2015 byla udělena jen v 280 případech. Na otázku ohledně zahájení řízení o zrušení zapsané obchodní společnosti s likvidací z důvodu opakované neplnění povinnosti odpověděl soud nepřesně, jelikož uvedl celkový údaj těchto řízení. V období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013 udělil Městský soud 759 pořádkových pokut, což je opět statisticky mnohem méně než v případě Brna.

3. Ostrava

Krajský soud v Ostravě odmítl na položené otázky odpovědět s odůvodněním, že tyto údaje není schopen zjistit.

Jedním z důvodů chabého plnění této informační povinnosti je tedy rozdílná výkonnost rejstříkových soudů. Zatímco Krajský soud v Brně poměrně přesně odpověděl na položené otázky a je ve srovnání s Městským soudem v Praze poměrně aktivní v této věci, v Ostravě pořádně ani nevědí, kde údaje o pořádkových pokutách zjistit. Můžeme dále spekulovat, zda v Ostravě tyto pokuty jsou vůbec udělovány. Důvodů stávající situace je nicméně mnohem více – společenská odpovědnost společnosti by se jednoznačně měla projevit rovněž v této věci a veřejnost by měla jasně dát najevo, že odpovědné chování firem je pro ně důležité, jelikož dlouhodobé utajování informací o hospodaření firem má v konečném důsledku velmi negativní dopad na veřejné rozpočty. Nechť jsou účetní závěrky považovány za vysvědčení, které společnosti stejně jako žáci základních škol povinně předloží k nahlédnutí.

 

[1] Dle § 104 zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

[2] Dle § 105 zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

[3] http://www.bisnode.cz/tiskove-zpravy/v-cesku-loni-vzniklo-nejvice-novych-firem-za-poslednich-sedm-let/

Podobné články

18. června 2012

Potřebujeme změnu volebního systému

Již delší dobu se kromě korupce zabývám také tím, jak znovunastolit faktickou demokracii v našem společenském uspořádání. Jsem přesvědčen, že pro tuto vizi je nutnou podmínkou zásadní změna stávajícího volebního systému včetně změny ústavy…

7. ledna 2013

Zlojedská amnestie na Nový rok

Nový rok u nás začal skutečně ostře. Prezident této země se odvážil k bezprecedentnímu kroku, kterým zpochybnil samotnou podstatu právního státu. Jím vyhlášená amnestie představuje tlustou čáru za podvody a korupčními skandály za celou éru…

21. října 2013

Koho budu volit

Hodně lidí se mě ptá, jak hodnotím předvolební peloton stran a hnutí a koho budu volit. Mnozí lidé jsou toho názoru, že není moc z čeho vybírat. Jsem přesvědčen, že v budoucnu budeme moci vybírat kvalitnější kandidátky, sestavené na…

6. ledna 2014

Tříkrálová glosa o trojkoaliční šanci

Před koncem minulého roku se politici vznikající trojkoalice nechali slyšet, že jsou pro výraznou změnu volebního systému, a to směrem k posílení většinových prvků. Pokud svůj záměr naplní, budeme příště volit do Sněmovny po novu. K urnám…

5. ledna 2015

PF 2015: Více hlasů, více spokojenosti

Osm přátel z různých zemí vybírá restauraci pro poslední společný oběd roku 2014. Nemohou se dohodnout. Španěl navrhuje, aby hlasovali. Francouzka se před pár dny dozvěděla o novém způsobu volby nazvaném Demokracie 2.1 a napadá ji, že by…

4. ledna 2016

S Demokracií 2.1 proti korupci

Rok 2015 ukázal, jak široké a univerzální využití má hlasovací systém Demokracie 2.1 (D21). D21 aplikujeme ve firmách i ve školách. Vůbec největší počet hlasování jsme však provedli ve městech, a to v České republice i v zahraničí. Díky…