Zrušit Senát nebo Poslaneckou sněmovnu?
Někteří voliči se rozhodli bojkotovat senátní volby s odůvodněním, že existence Senátu postrádá smysl. V minulosti Senát nejednou smysl měl a napravil některé paskvily schválené Poslaneckou sněmovnou. Nejkřiklavějším příkladem bylo bezesporu schvalování zdanění hazardu. Tenkrát Poslaneckou sněmovnu ovládla loterijní lobby a schválená podoba počítala s tím, že několik miliard korun budou i nadále přerozdělovat na veřejně prospěšné cíle loterijní společnosti. Bohužel tyto prostředky byly často určené na komerční či zcela fiktivní projekty. Tehdy situaci zachránil Senát, který tyto prostředky přiřadil českým městům a obcím.
Pokud bychom přece jenom připustili, že jedna z komor Parlamentu by měla být zrušena, pak je otázkou, zda by to měla být dolní či horní komora, čili Poslanecká sněmovna či Senát. Není pochyb o tom, že pokud by jedna z komor byla zrušena, pak nutně musí být velmi silná důvěra v takovýto jednokomorový systém Parlamentu. Agentura STEM se ve svém lednovém výzkumu v tomto roce zaměřila právě na důvěryhodnost jednotlivých ústavních institucí. Jednoznačně nejhůř, a s rekordně špatným výsledkem (16 %), dopadla Poslanecká sněmovna, Senát o něco líp (25 %). Otázkou tedy je, zda si můžeme dovolit plně důvěřovat pouze Poslanecké sněmovně a zda je tedy toto riziko adekvátní k finančním a časovým úsporám. Provoz Senátu ročně nepřesahuje částku 700 mil. Kč.
Tuto diskusi velmi obohatil v nedávném rozhovoru známý oznamovatel Libor Michálek, nositel Ceny za odvahu NFPK, který si položil otázku, zda by nebylo prospěšnější zrušit Poslaneckou sněmovnu a její důležité pravomoci přenést na Senát. Tento krok by byl nepochybně komplikovanější nežli zrušení Senátu, nicméně otázkou je, zda by přece jenom nebyl prospěšnější. Jisté nicméně je to, že revize Ústavy je nezbytná a provést by se měla s maximální pečlivostí a odborností.