28. září 2020 | Kauzy

Kauza SZIF - Převzít stát jako firmu

I.   Dozorčí rada

II.  Auditoři a právníci

III. Veřejné zakázky

IV.  PGRLF

Už od počátku vládnutí hnutí ANO a jeho šéfa Andreje Babiše v České republice, varuje řada odborníků před tím, že českým institucím hrozí to, pro co existuje v angličtině termín “state capture”. Překládá se jako “převzetí státu” a ve zkratce znamená stav, ve kterém jeden oligarcha nebo ekonomická skupina ovládnou rozhodující funkce státu, a podřídí je svým ekonomickým zájmům. Právě k takovému procesu dochází ve významné instituci, Státním zemědělském intervenčním fondu (SZIF). Tento fond získal v roce 2020 nezávislost na Ministerstvu zemědělství a podle jeho vlastního výkladu se tak na něj nebude vztahovat zákon o střetu zájmu. 

Historie plná přešlapů a faulů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) vznikl v roce 2000 jako platební agentura spadající pod Ministerstvo zemědělství. Jeho hlavní činností je rozdělování evropských a národních dotací. Letos touto institucí prošlo 42, 2 miliardy korun.

SZIF měl už od počátku své historie řadu kauz, naznačujících možnou afinitu jeho pracovníků k firmám napojeným na politické elity. Těm byly zadávány například předražené marketingové zakázky s neefektivním či nedoložitelným plněním. Upozorňovaly na ně nejen média, ale například také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). SZIF podle NKÚ také vyplácel peníze za práce, které neproběhly, nebo které vůbec nebyly předmětem veřejné zakázky.

Některé finance byly rovněž využívány bizarními způsoby: vybraným novinářům byla například v rámci podpory značky Klasa zaplacena návštěva lázní a indická masáž. Výstupem pak byly články, ve kterých o značce Klasa nepadla ani zmínka.

Mezi problematickými marketingovými zakázkami byla například i známá kampaň nazvaná “Ryba domácí”, kterou realizovala agentura Dorland, jejíž majitelka Lucie Češpivová měla blízko k tehdy vládnoucí ODS. 

Po ODS ANO a Agrofert

Ještě větší pochybnosti o politické nezávislosti Státního zemědělského a intervenčního fondu se začaly objevovat poté, co v roce 2014 zasedl ve vládě premiéra Bohuslava Sobotky jako ministr financí a místopředseda vlády Andrej Babiš. Celková získaná dotační částka pro jím vlastněný holding Agrofert, začala totiž po jeho vstupu do vysoké politiky významně stoupat. Členem dozorčí rady SZIFu se tehdy stala Babišova pravá ruka v politice, bývalý člen ČSSD Jaroslav Faltýnek, čímž opět utrpěla jeho transparentnost. Faltýnek byl přitom ve stejné době současně i členem představenstva holdingu Agrofert. Kolem Faltýnka a rezortů, ve kterých získal vliv, se objevovala podezření z klientelismu a nejrůznějších machinací. 

Situace se nezlepšila ani poté, co se v roce 2017 stal Babiš předsedou vlády a v roce 2018 dosadil do čela ministerstva zemědělství Miroslava Tomana (nestraníka za ČSSD), který rovněž podniká ve velkozemědělství a pobírá od SZIF dotace, což neuniklo pozornosti kontrolních orgánů Evropské komise. Stejně jako to, že předseda vlády svůj holding dočasně ukryl do svěřenských fondů, nicméně je stále držitelem jeho konečných výhod a z podnikání Agrofertu osobně profituje. Celá anabáze dotačních střetů zájmu prozatím skončila tím, že se poslanci Evropského parlamentu letos v červnu vyjádřili v tom smyslu, že je Andrej Babiš ve střetu zájmů a dotace z Evropské unie vyplácené SZIF by vůbec neměl čerpat.

Mylný dojem nezávislosti

S účinností od 1.1.2020 byly zákonem č. 208/2019 Sb. významným způsobem posíleny pravomoci SZIFu na úkor Ministerstva zemědělství. Podle důvodové zprávy k citované novele zákona, nebude Ministerstvo zemědělství nadále nadměrně zatěžováno běžnou administrativní činností, spojenou s poskytováním a administrací dotací a dojde ke sjednocení rozhodování u národních dotací u jednoho úřadu státní správy. “Došlo k vytvoření naoko nezávislého dotačního fondu, který obcházít zákon o střetu zájmů politiků. Zkomplikuje se tak dohled nad rozdělováním zemědělských a lesnických dotací a zajistí, že firmám ovládaným politiky ve střetu zájmu budou i nadále proudit dotační peníze,” vysvětluje Dan Urbánek z Nadačního fondu proti korupci.

Tím, že státní fond získal právně nezávislý stav, není jisté, že nebude podléhat možným zákulisním politickým vlivům. Jisté však je, že bude moct rozdělovat dotace i firmám, které vlastní například člen vlády, nebo premiér.

Zásadním problémem na nějž NFPK poukazuje, je to že s předmětnou legislativní změnou nedošlo ke změně kontrolních mechanismů vůči SZIF, resp. že v souvislosti s převodem pravomocí z ústředního orgánu státní správy na podřízenou složku nedošlo k razantnímu navýšení transparentnosti a kontroly tohoto fondu. Tato skutečnost je alarmující zejména v souvislosti se zjištěními o tom, kdo sedí v dozorčí radě SZIFu.

 

I. Dozorčí rada fondu ve střetu zájmů a nedozorující

V roce 2017 pohrozila Evropská komise České republice pokutou ve výši 800 428 EUR. Důvodem byl  střet zájmů Jaroslava Faltýnka, nejbližšího spolupracovníka Andreje Babiše v tehdy již vládnoucím hnutí ANO. Faltýnek totiž seděl v dozorčí radě SZIFu a současně i v představenstvu holdingu Agrofert, který je masivním příjemcem státní podpory. Současně s Faltýnkem komise podezřívala ze střetu zájmů také další dva členy dozorčí rady SZIFu: poslance Petra Kudelu (KDU-ČSL) a předsedu dozorčí rady Ladislava Velebného. Faltýnek, Kudela i Velebný pak po nátlaku  z dozorčí rady fondu zmizeli, situace s podezřením na střety zájmů v dozorčí radě však podle NFPK trvá dál. Podívejme se na aktuální složení dozorčí rady SZIF, která by měla mít nad fondem kontrolní funkci a fungovat jako “hlídací pes”.

https://lh5.googleusercontent.com/SKbUpT4z2G6v9WPsPe52IgEOqWnr7qg8x0wgv-CeHvsYPThR3BHVXvW5NGzZLPh1AUBP3UxLAlpr5TlosqYIn0ycbp2qhMVH7ykf3wb9OiYihuw6ZAeIS9TN0ZwzXxJ4_jlkJsOo

Předsedou dozorčí rady SZIF je aktuálně od 23.5.2018 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Dá se předpokládat, že se do této funkce dostal v rámci dohody o toleranci vlády mezi hnutím ANO a KSČM, která začala fungovat od jmenování vlády premiéra Andreje Babiše a formalizovala se podepsáním dohody o toleranci v červenci 2018. Poslanec Kováčík dlouhodobě vystupuje přesně v duchu této dohody: jako osoba podporující vyplácení sporných dotací holdingu Agrofert, která nechce čekat na rozhodnutí evropských orgánů a chce všechno nechat vyplácet okamžitě. Na otázku, proč na ono rozhodnutí čekat nechce, odpověděl v rozhovoru pro Radiožurnál takto: „Až se stane, že bude doopravdy problém, že by se mělo vracet, pak vyzvu vrátit. Ale až teprve poté, co dojde k závěrečnému, konečnému, neodvratnému rozhodnutí, že je tomu skutečně tak, jak se říká. Teď jsme v pozici dohadů, spekulací, mnoha různých nepodložených zpráv.”

Také další současní členové dozorčí rady SZIF jsou lidé, o jejichž afinitě k vládnoucímu hnutí ANO není pochyb. Poslankyně Ing. Monika Oborná v roce 2012 ještě jako studentka brněnské Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity spoluzakládala hnutí ANO. V letech 2017-2019 byla členka předsednictva ANO. Do ANO ji podle jejích slov přivedl osobně Andrej Babiš. Funguje jako mediální obhájkyně Andreje Babiše a k jeho střetu zájmů se novinářům zpravidla odmítá vyjadřovat.

Poslanec Ing. Josef Kott je také členem hnutí ANO od roku 2012. Od roku 1995 pracuje pro společnost ZZN Pelhřimov, kterou vlastní holding Agrofert. Ve stejné firmě figuroval jako člen a posléze místopředseda představenstva i Jaroslav Faltýnek. Společnost ZZN Pelhřimov dříve vlastnila známou farmu Čapí hnízdo.

PhDr. Jitka Věková je bývalá členka představenstva Agrofertu a dlouholetá zaměstnankyně mediálního magnáta Jaroslava Soukupa, kterou na tuto pozici navrhla SPD. Její manžel Radomír Věk pracuje pro společnost Lovochemie z holdingu Agrofert a v roce 2012 věnoval hnutí ANO dar 6 milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy doporučil Věkovou na toto místo druhý muž SPD: Radim Fiala. Tedy člověk, jehož firmě hrozily opakovaně mezi lety 2003-2005 exekuce, aby se o dekádu později stal jedním z hybatelů SPD a začal získávat zakázky z holdingu Agrofert a státních organizací, spadajících pod hnutí ANO a Andreje Babiše: Generální ředitelství cel, nebo Generální finanční ředitelství.

Senátor Ing. Karel Kratochvíle byl nominantem ČSSD, který je od roku 2012 ředitelem Zemského hřebčince v Písku, jehož zakladatelem je Ministerstvo zemědělství a do kterého v posledních letech plynuly i dotace ze SZIF. Jedná se u něj o podobný případ střetu zájmů, jaký už dříve kritizovaly evropské orgány u výše zmíněného Ladislava Velebného, který záhy na to z funkce v dozorčí radě odstoupil.

Situace kolem Státního zemědělského intervenčního fondu tak jeví známky dobyté instituce, která je nutnou podmínkou pro zmiňované “převzetí státu”. Odtržení SZIFu od Ministerstva zemědělství znesnadňuje možné obvinění ze střetu zájmů a transparentní jednání organizace, rozdělující ročně miliardy z evropských a národních dotací. 

 

II. Auditoři a právníci

Ze strany holdingu Agrofert ovládaného Andrejem Babišem jde o systémové ovládnutí jedné z klíčových institucí, která by měla být maximálně transparentní a rezistentní vůči jakémukoliv podezření z takového střetu. Podívejme se, jak SZIF využívá služeb externích právníků, právních kanceláří a auditorských firem, a to zejména tehdy, když jde fond svými právními rozhodnutími proti názoru evropských orgánů a nemá problém s vyplácením peněz holdingu Agrofert. 

Zakázky pro Hrad, ANO i SZIF

31. ledna 2020 uzavřel SZIF smlouvu na poskytování právních služeb s místopředsedou Legislativní rady vlády a neúspěšným kandidátem prezidenta Miloše Zemana na ústavního soudce Alešem Gerlochem, který měl za 6 050 korun na hodinu zajistit vytvoření “písemné právní analýzy k problematice výkladu právních předpisů týkajících se nakládání s rozpočtovými prostředky, a to zejména z hlediska jejich věcné působnosti, s využitím interpretačních postupů ustálených ve vnitrostátní interpretační praxi tak, jak je formulována právní naukou a aplikována soudy”. Aleš Gerloch přitom už dříve napsal pro obhajobu Andreje Babiše posudek na téma “kdo ovládá svěřenské fondy”, a také mu v roce 2013 pomohl prohlášením, že vicepremiér na rozdíl od ministrů nepotřebuje čisté lustrační osvědčení. Vzhledem k Babišově minulosti je totiž pravděpodobné, že by čistou lustraci nedostal.

Do skupiny externích právníků SZIFu s vazbou na premiéra a prezidenta patří i Dušan Ružič, který v roce 2010 kandidoval za Stranu práv občanů - Zemanovci. Ružičova právní kancelář má v registru smluv uvedeny pouze dvě státní instituce, kterým poskytuje svoje služby: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a SZIF. Kancelář měla SZIFu pomáhat s přípravou zadávacího řízení ve věci zakázky na “podporu značky BIO” nebo sepisovat stanoviska a dokumenty týkající se služebního zákona. Čím si Ružič svou spolupráci s fondem zasloužil? V minulosti například spolupracoval s právníkem Karolem Hrádelou, který kromě kandidatury za Úsvit Tomia Okamury mediálně proslul i svou nezveřejněnou analýzou, ve které (stejně jako Andrej Babiš) spojil kauzu Čapí hnízdo s twitterovým účtem nazvaným Julius Šuman, který anonymně brojil proti Babišovi. V tomto dokumentu, měl Hrádela označit kauzu Čapí hnízdo a stíhání Babiše s Faltýnkem za účelovou předvolební akci. Bez zajímavosti není ani to, že Hrádela posléze obhajoval kandidaturu výše zmíněného Aleše Gerlocha na ústavního soudce.
Obdobně jako Ružič pak dostala od SZIFu právní zakázku týkající se služebního zákona i právnička Irma Šimečková, která s Ružičem dříve spolupracovala.

SZIFu poskytoval právní pomoc i právník Karel Muzikář z advokátní kanceláře Skils (dříve Weil, Gotshal & Manges), která vypracovala pro SZIF právní stanovisko týkající se možných střetů zájmů u osob podílejících se na rozdělování evropských dotací. Karel Muzikář mladší má dobré vztahy s Andrejem Babišem, získává se svou advokátní kanceláří státní zakázky a stejně jako jeho otec Karel Muzikář (který radil například i poslanci Pilnému) veřejně podpořil Babišovo tvrzení, že trestní stíhání je u nás možné si objednat.
V neposlední řadě své právní služby SZIFu poskytuje i kancelář Weinhold legal, která je propojena s auditorskou společností Ernst & Young. Ta poskytovala či poskytuje své služby jak SZIFu, tak i přímo hnutí ANO a Andreji Babišovi.

 

Nejdůležitější ženy Andreje Babiše

Andrej Babiš si svoji ženu Moniku vzal v roce 2017 po takřka dvacetiletém vztahu. Minimálně stejnou dobu se však v jeho životě objevuje jiná důležitá žena, auditorka Irena Liškařová. Ta vede projekt zakázky na kontrolu dotací SZIFu, ve známé firmě z tzv. Velké čtyřky největších auditních společností Ernst & Young. Za sedm let si tato auditorská firma přijde díky SZIFu na 130 milionů korun bez DPH. Ernst & Young přitom dlouhodobě ověřuje účetní uzávěrky Agrofertu a má na svědomí i audity hnutí ANO či kontrolu příjmů Andreje Babiše. Na její činnost upozornila opoziční Pirátská strana, podle níž auditoři nesprávně schválili výroční zprávy koncernu Agrofert, ve kterých podle Pirátů chybí zmínka o jeho skutečném majiteli - Andreji Babišovi.
Liškařová dříve pracovala i pro předchůdce Ernst & Young, nechvalně známou společnost Arthur Andersen. Arthur Andersen také v minulosti auditovala firmy Agrofertu. Po roce 2002 však musela skončit, protože se ukázalo, že byla zapletena do obřích finančních machinací a účetních podvodů společnosti Enron. To společnost Arthur Andersen zničilo a část jejích zaměstnanců přešla právě do společnosti Ernst & Young. Klíčovou osobností české pobočky společnosti Arthur Andersona byla mimochodem i současná vedoucí partnerka E&Y Magdalena Souček. Souček podobně jako Liškařová v minulosti auditovala hnutí ANO. 
“Pokud vám někdo dělá účetnictví přes dvacet let, pak jste si s takovým člověkem blízcí, důvěřujete si, znáte se - s tím ho umisťujete do nejdůležitějších pozic. Nedokážu si ani představit, jak by dokázali oddělit tento střet zájmů”, dodává ke spletenci vztahů ředitel Nadačního fondu proti korupci Karel Škácha. 

Že se v případě velkých auditních společností nejedná o neomylné titány dokazuje kromě případu Enron i aktuální kauza kolem padlé finanční společnosti Wirecard, jejíž provozní ředitel s českými kořeny Jan Marsalek se nyní zřejmě ukrývá v Rusku. Auditorská společnost Ernst & Young byla připojena do soudního procesu s Wirecard a je podezřelá, že mohla podvody, které skončily ztrátou v přepočtu cca 51 miliard korun, úmyslně krýt. 

Ernst & Young však neaudituje jen samotný SZIF, ale získává množství zakázek z dalších resortů spadajících pod hnutí ANO: Ministerstvo financí, Čepro, Správa železniční a dopravní cesty, Exportní garanční a pojišťovací společnost, Mero ČR, Ministerstvo pro místní rozvoj, Lesy České republiky, OTE a.s., Letiště Praha, Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo pro místní rozvoj. Zjednodušeně by se dalo říct, že nad celým portfoliem státních institucí ovládaných v současné době vládnoucím hnutím dozoruje jediná auditorská společnost. Stejná společnost, která v minulosti dozorovala i Agrofert. Andrej Babiš tak svůj deklarovaný zájem „řídit stát jako firmu“ proměnil ve skutečnost a obklopil státní instituce lidmi, kteří bojují především za něj a za jeho obchodní zájmy.

 

III. Veřejné zakázky

SZIF měl od svého založení řadu kauz naznačujících možnou afinitu jeho pracovníků k firmám napojeným na politické a ekonomické elity. Těm byly zadávány předražené marketingové zakázky s neefektivním či nedoložitelným plněním. Upozorňovala na ně nejen média, ale také Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Ten v roce 2014 vydal zprávu, ve které poukazoval na řadu chyb: udělování dotací projektům s nulovým počtem hodnotících bodů, přehlížení chyb v žádostech ze strany SZIFu, porušování rozpočtové kázně či nedostatky ve vypisování velkých veřejných zakázek, které dostávali bez soutěže přímo oslovení zájemci. SZIF podle NKÚ také vyplatil peníze za práce, které neproběhly nebo vůbec nebyly předmětem veřejné zakázky.

Problematické zadávání veřejných zakázek

Kromě rozdělování dotací jsou problémem SZIFu veřejné zakázky a podezření, která se k nim váží. Ve fondu se objevovala praxe, kdy mají být dle zadavatele uchazeči o veřejné zakázky hodnoceni zejména na základě kvality a pouze menšinově na základě ceny. Rozhodujícím kritériem pro výběr je pak ale dle zprávy zadavatele cena. Aktuálním příkladem je veřejná zakázka pro společnost Media age, která od SZIFu získává zakázky na propagaci biopotravin v hodnotě desítek milionů korun".

Media age vyhrála už v roce 2018 tendr na podporu biopotravin, kterého se tehdy neúspěšně účastnily i společnosti McCann-Erickson Prague a 1 Year & More Production. Tyto společnosti do té doby připravovaly hlavní část kampaně. Společnost Media age získala v lednu 2020 i další reklamní zakázku nazvanou “Propagační kampaň na podporu biopotravin a ekologického zemědělství” v hodnotě 60 milionů korun. Z bližšího zkoumání a registru smluv však vyplývá, že subdodavatelem společnosti Media age, skrz kterého Media age v roce 2020 splnila kvalifikaci pro danou zakázku, je výše zmíněná společnost 1 Year & More Production, která v předchozí soutěži vystupovala jako konkurent společnosti Media age a která od SZIFu získává zakázky i samostatně. Z dokumentu k zakázce na podporu biopotravin také vyplývá, že hlavním kritériem dané soutěže byla kvalita (70 procent) a minoritním kritériem byla cena (30 procent). Media age přitom danou zakázku dle zprávy hodnotitele získala na základě nejvýhodnější ceny. 

Propagace kaprů jako symbol netransparentnosti

Většinovým vlastníkem společnosti 1 Year & More Production je Ivana Petříková, která je z minulosti známá jako spolupracovnice obchodnice s reklamou Lucie Češpivové z agentury Dorland, v jejímž domě na pražském Žižkově 1 Year & More Production sídlí. Lucie Češpivová se v minulosti pohybovala v těsné blízkosti vysoké politiky. Nejhlasitěji se její jméno skloňovalo v souvislosti s Markem Dalíkem, poradcem bývalého premiéra za ODS Mirka Topolánka v době jeho největšího vlivu. Agentura Dorland vešla poprvé ve veřejnou známost díky odposlechům Františka Mrázka, kde byl její tehdejší majitel a otec Češpivové zmíněn jako spřízněná osoba. Později se Dorland proslavil díky reklamní kampani pro SZIF nazvané “Ryba domácí” v hodnotě cca 150 milionů korun, kterou následně jako předraženou a neefektivní kritizoval NKÚ. Hodí se připomenout, že i u této zakázky bylo hodnotící kritérium nastaveno na 70 procent ve prospěch kvality a 30 procent ve prospěch ceny - přičemž ani v tomto případě nebylo jasné, za jakých podmínek byl Dorland vybrán. Zakázka na propagaci českých kaprů se stala symbolem toho, jak neprůhledně, nehospodárně a podezřele fungoval státní outsourcing marketingových zakázek.

Nad danou zakázkou se navíc neslo i podezření z klientelismu: Dalíkova známá Lucie Češpivová v minulosti vytvářela kromě jiného reklamní kampaně pro ODS. S výše zmíněnou Ivanou Petříkovou se Češpivová objevila i v kauze s nadmíru výhodnou koupí chalupy od Lesů ČR. V době, kdy Češpivová pro Lesy ČR pracovala, od nich totiž právě Petříková koupila velmi levně chalupu. Tu vzápětí s drobným ziskem přeprodala Češpivové. Média v té době spekulovala, že za koupí stála od začátku skrytě přímo Češpivová, která se k informacím o prodeji mohla dostat díky zákulisním informacím a své práci pro Lesy ČR. Agentura Dorland Lucie Češpivové už dnes sice dle veřejně dostupných údajů zakázky od SZIF nezískává, nicméně další s Češpivovou propojené společnosti ano.

Napojení 1 Year & More Production na další firmy

Společnost 1 Year & More Production společně s Alešem Konopáskem z Mostu vlastní další reklamní firmu nazvanou Dedeman. Ta získává zakázky nejen od SZIFu, ale také od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Konkrétně měla podle registru smluv zajišťovat pro VZP edukační roadshow zaměřenou na problematiku drogové závislosti a HIV s využitím zásad první pomoci. Aleš Konopásek je přitom zajímavou a veřejně známou osobou: jedná se o bývalého agenta 1. správy STB s krycím jménem Kaprál, který měl před rokem 1989 na starosti emigranty. Po revoluci pak roky pracoval pro ústecké hejtmany z ODS a ČSSD. A to i přes skutečnost, že zřejmě nemohl mít čisté lustrační osvědčení. Tvrdil sice, že osvědčení má, nicméně ho odmítl ukázat. Konopásek byl v roce 2013 odvolán za šikanu svých podřízených. Od roku 2015 ho najdeme v orgánech zmíněné společnosti Dedeman, do které tečou ze SZIFu miliony korun na marketingové akce.

Zajímavý je i předchozí majitel reklamní společnosti Dedeman. Jednalo se totiž o neprůhlednou zahraniční společnost Vitasoft Growth Limited. Jejím ředitelem byl lichtenštejnský občan Markus Hasler, který zpětně jeví znaky bílého koně pracujícího pro někoho v České republice. Hasler v roce 2009 pronajal italskou vilu z tzv. Toskánské aféry známému Lucie Češpivové Markovi Dalíkovi. SZIF neměl problém zadávat společnosti Dedeman veřejné zakázky, a to i přes to, že nad reálným vlastnictvím společnosti Dedeman musely panovat pochybnosti. Haslerova londýnská firma Wicktrend limited v roce 2014 prodala společnost Granville, která rovněž spolupracovala se SZIFem. Koupila jí poradenská společnost Foodservis, na kterou je napojen současný ministr zemědělství Miroslav Toman. V době, kdy byl Toman prezidentem Agrární komory ČR, získávali od Foodservisu zakázky Lucie Češpivová a její Dorland.

U společností Dorland, Dedeman, 1 Year & More Production a Granville je na místě obezřetnost. Zdá se, že v minulosti získávaly a stále získávají zakázky SZIFu na základě osobních vazeb, nikoli spravedlivé transparentní soutěže. Tuto situaci nikdo neřeší a miliony dál putují do soukromých rukou.

 

IV. PGRLF

 

SZIF není jediným fondem, který vyplácí dotace zemědělcům a který kromě jiných soukromých subjektů pomáhá i holdingu Agrofert. Sesterským fondem SZIF, který byl v minulosti rovněž zřízen Ministerstvem zemědělství, je i veřejnosti méně známý Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF). V rámci cyklu Minuty s registrem jsme společně s Michalem Bláhou z Hlídače státu před dvěma lety zjistili, že podniky spadající pod Agrofert získávaly i z tohoto fondu miliony, které měly být určeny jen pro malé a střední podniky a na které by Agrofert vůbec neměl dosáhnout.

Předchozí ředitel PGRLF Zdeněk Nekula nejprve popíral, že by v dané věci byl nějaký problém, nicméně posléze přiznal, že v jeho fondu docházelo k porušování zákona. V médiích se následně objevila informace, že PGRLF nebude zpětně neoprávněné peníze od Agrofertu vymáhat a že místo toho dojde ke změně zákona, podle kterého na tyto dotace dosáhnou i velké podniky. O několik měsíců později pak došlo ke změně a novým předsedou dozorčí rady PGRLF se namísto Nekuly stal Vladimír Eck – člověk, který od roku 2004 pracoval v SZIF jako náměstek ředitele a v minulosti byl i jeho ředitelem.

Nově se z veřejných zdrojů povedlo zjistit zarážející informaci, která ukazuje, že Vladimír Eck má stále na SZIF, který kdysi zřídil, vazby. Eck totiž v roce 2012 založil a až do roku 2019 vlastnil firmu ARVE CS s.r.o., která poslední roky získává od SZIF zakázky. O této společnosti je obtížné cokoliv zjistit: chybí ji jakékoliv reference, pro žádný jiný státní úřad nepracuje a její webové stránky, které byly zřízeny v roce 2015, jsou prázdné.

Lze ovšem dohledat, že jenom od roku 2016, kdy začal fungovat registr smluv, získala ARVE CS od SZIF  7 milionů korun. Zajímavý je také obor, kterému se firma člověka, který vystudoval Českou zemědělskou univerzitu, věnuje: služby ARVE CS pro SZIF mají spočívat v IT konzultacích a business architektuře.  Vzájemné vztahy mezi SZIF a Eckovou firmou jsou navíc založeny na smlouvách o poskytování služeb, ve kterých není žádná zmínka o tom, že by k nim v minulosti proběhlo nějaké výběrové řízení.

V orgánech ARVE CS je pak kromě Ecka možné najít už jen Andreu Eckovou a dalšího stejnojmenného Vladimíra Ecka. Na toho bylo také vlastnictví firmy v roce 2019 v obchodním rejstříku přepsáno. Bez zajímavosti není ani to, že mu v té době bylo pouhých 19 let.

Tyto zjištěné skutečnosti tedy mohou vzbuzovat pochybnosti jednak o konkrétním plnění smluvních vztahů mezi ARVE CS a SZIF, tak i o možném střetu zájmů předsedy dozorčí rady PGRLF Vladimíra Ecka.