O paradoxech aneb o (ne)vítězství zdravého rozumu

Vladimír Iljič Lenin miloval dělníky a buržoazii nenáviděl. Proto nebydlel v dělnických čtvrtích Manchesteru nebo Liverpoolu, ale v přepychových „buržoazních“ čtvrtích Ženevy. Bolševici v Rusku hlásali společnost bez třídních rozdílů, a proto vytvořili supertřídní stát, na jehož vrcholu se sami usadili…

Tyto paradoxy mi vytanuly na mysli, když jsem v sobotním tisku četl, že novopečený europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach platí z evropského eráru 14 svých asistentů. Přitom právě Mach se na prvním zasedání evropského parlamentu ostentativně otočil zády k orchestru, jenž hrál neoficiální hymnu EU. A je to právě Evropská unie a její dotace, které Machova strana považuje za svého největšího nepřítele…

Paradoxů je však více. ODS, brojící za podporu podnikání a podnikatelů, nevede podnikatel, ale profesor politologie, což má k sobě blízko asi jako severní a jižní pól. V čele TOP09, hlásající odpovědnost a spoléhání se na sebe, stojí kníže – narodit se do šlechtického rodu a užívat z toho výhody přitom nepatří k bůhví jakým osobním zásluhám. A první místopředseda a faktický vládce této strany pobírá erární plat už přes dvacet let. ČSSD s nabízením pracovních míst vede profesionální úředník, který od dob školních lavic pro změnu neopustil lavici poslaneckou. A je to dychtivý žák, sedí v ní od roku 1996…

Před třemi týdny Fond vydal tiskovou zprávu (více zde) popisující, jak Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) letos vypsalo veřejnou soutěž za 40 milionů na dodávku svodidel na úsek dálnice (to jsou ty mantinely po krajích), přitom ale svodidla tam již stojí od roku 2013! Rozumíte? Už se ani neobtěžuje hrát předem divadlo o „soutěžení“ uchazečů, ale již pokročilo na vyšší úroveň – dodatečné „soutěže“. Pochopitelně byly podmínky vypsány tak, aby zvítězil uchazeč, který dodává právě ta svodidla, která tam již rok stojí. Rozumíte? S občany si lidé z ŘSD vytírají zadek, ale média – paradoxně – o tom nenapsala ani čárku. Zato se však novináři při sobotní povolební tiskové konferenci hnutí ANO celkem šestkrát (!) zeptali Andreje Babiše na ministra dopravy Antonína Prachaře a jeho neúspěšnou kandidaturu na senátora a zda tedy zůstane i nadále členem vlády. Po pátém dotazu na totéž ministr Babiš už expresivněji zmínil rozkrádání na ŘSD, éru ministra Řebíčka apod. Tedy to, o co skutečně jde.    

Žijeme v době paradoxů, nad nimiž však není čas nebo vůle se pozastavit. Nebo lenost. Pokud jde o ta svodidla na české dálnici, o která čeští novináři neprojevili zájem, tak o ně se nyní zajímá jakýsi orgán v daleké Evropské unii…